Nejnovější zprávy: Konečně! Motoristům se otevřela první část obchvatu Frýdku-Místku Těžko bych našel divadlo, které voní jako u nás v Ostravě, tvrdí Norbert Lichý

Společnost

Cihlový palác! řekl architekt, když poprvé viděl budovu jatek. Dnes tu otevřela galerie

Přímo v bývalém porážkovém sále dnes zástupci statutárního města Ostrava, galerie Plato a společnosti Zlínstav oznámili, že bývalá historická jatka se po rozsáhlé rekonstrukci a hlavně desítkách let chátrání vrací veřejnosti.

Foto: Petr Broulík

Lidé se tak mohou přijít podívat na dvě výstavy o historii jatek a tomto neobvyklém projektu rekonstrukce. Přestože dělníci ještě kolem jatek budou několik týdnů provádět dokončovací práce.

Kolaudační rozhodnutí však už bylo začátkem května vydáno, tedy dva roky od zahájení stavebních prací a šest let od odkupu jatek městem.

„Je to velmi významný den. Vracíme tuto historickou památku veřejnosti a dáváme jí novou veřejnou funkci,“ řekl primátor Ostravy Tomáš Macura. „Historie Ostravy byla často různě nabourávána a spousta ostravských památek zanikla. Někdy v zimě 2016 jsem přímo v tomto sále natáčel video a představovali jsme rekonstrukci v rámci strategického plánu FajnOVA. Věřil jsem, že se to podaří a dnes mám pocit satisfakce, i když jsem toho moc v noci nenaspal,“ řekl primátor.

Je to cihlový palác, řekl si architekt, když viděl jatka poprvé

Když architekt Robert Konieczny ze studia KWK Promes, které je autor návrhu rekonstrukce, poprvé zchátralá bývalá městská jatka uviděl, označil je za cihlový palác. „A to, že byl tak zchátralý a poničený, to mi nabídlo spoustu možností, jak tento potenciál využít,“ řekl architekt.

Dodal, že právě černá cihla ho utvrdila v tom, že ji musí zachovat a chránit, ba co více – sladit tyto cihly s novými, aby uchovaly symboliku industriální a průmyslové minulosti Ostravy. Výrobní ředitel společnosti Zlínstav Marek Podzemný upozornil, že firma musela vyměnit 50 až 60 procent původních cihel za nové, které však dostaly původní špinavou temnou patinu.

Galerie bude kolemjdoucí lákat svými otočnými stěnami

Architekt řekl, že rekonstrukce a přístavba bývalých městských jatek je zatím nejdůležitější stavbou, na které jeho studio pracovalo. „Dochází ke klimatickým změnám a svět se mění, proto je důležité zachránit takový starý objekt,“ řekl architekt.

Právě jeho úpravy, jako například otočná masivní otočné stěny s historizujícími motivy dělají z jatek ve svém oboru a světě umění unikát. „Městská galerie tak bude opravdu demokratická, umění v ní bude oslovovat a lákat kolemjdoucí lidi, kteří půjdou třeba jen náhodou kolem. Bude to galerie pro všechny lidi,“ řekl architekt Robert Konieczny.

Lidé mohou měsíc chodit do nové galerie zdarma

Ředitel městské galerie současného umění Plato Marek Pokorný řekl, že obyvatelé města mohou navštívit měsíc otevřených dveří rekonstruovaných jatek s volným vstupem. Ten potrvá do 16. června. Zatímco kolem budovy budou ještě stavební dělníci pracovat, lidé mohou vidět dvě instalované výstavy.

Jedna se jmenuje Reaktivace a věnuje se historii jatek a jejich okolí a rozvoji až po současnost. Druhá má název Moving Architecture a představí blíže architekta Roberta Konieczného a jeho studio KWK Promes z Katovic.

„První výstava naší galerie Plato ponese název Bajky o dobrém životě a začne v září. Bude to mezinárodní výstava a ponese se v duchu dosavadní práce v naší galerii,“ řekl Marek Pokorný.

Rekonstrukce stála 345 milionů, prodloužily ji nečekané zádrhely

Náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová řekla, že rekonstrukce a přístavba stály 265 milionů korun, s DPH téměř 345 milionů. „Přestože jsme předpokládali, že celý projekt skončí o zhruba půl roku dříve, prodloužily ho nečekané skutečnosti, které se během stavby téměř každý měsíc odkrývaly,“ řekla náměstkyně.

Výrobní ředitel společnosti Zlínstav Marek Podzemný doplnil, že stavbaři našli po odkrytí podlah spoustu kontaminované zeminy, kterou bylo třeba likvidovat jako nebezpečný odpad. „Stropy, které měly být zachovány, jsme museli kvůli špatnému stavu měnit,“ řekl představitel stavební společnosti.

Náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová připustila, že stavba ještě není zcela dokončená a ještě pár týdnů budou trvat její dokončovací práce. A už nyní začíná práce na okolí. „Nebude to kolem žádné vydlážděné náměstí. Mělo by Ostravu oživit takovým netradičním způsobem, bude tady hodně stromů, biotop a opravdu zelené prostranství. Myslím si, že to bude něco jedinečného,“ řekla náměstkyně.

Jatka na Porážkové ulici pomáhala zvládat rozmach města

Pracovník Archivu města Ostravy Jozef Šerka vrátil účastníky otevření rekonstruovaných jatek do doby jejich vzniku.

„Ostrava měla v roce 1880 asi 14 tisíc obyvatel a v roce 1900 už přes 30 tisíc. Zažívala díky průmyslu bouřlivý rozvoj a rostla nejvíce v rámci rakouské monarchie. Ovšem do té doby byli všichni řezníci a jejich krámy v centru města. Ostrava tehdy ještě neměla vodovod ani kanalizaci. Jakoby v podstatě zůstala ve středověku. Permanentně tu tak hrozily nakažlivé choroby,“ líčil Jozef Šerka.

Všichni řezníci museli porážet tady. Na nejmodernějších jatkách v mocnářství

Město se proto rozhodlo jednu z hrozeb zmírnit. Všechny řeznické provozovny soustředili mimo centrum na konci Stodolní a tam byly i pod stálou veterinární kontrolou, což byl na svou dobu velký výdobytek.

Jatka, která začala fungovat v roce 1881, musela růst společně s městem. V devadesátých letech 19. století se o nich psalo, že jsou to nejmodernější jatka v celé rakouské monarchii. A také poté prošla několika rekonstrukcemi a modernizacemi. „Vždy byla městská, vydělávala na sebe, přinášela zisk a splácela dluhy. Město na svá jatka bylo pyšné. Proto se s nimi také v roce 1951 těžce loučilo, když se z městských jatek stal národní podnik,“ řekl ostravský archivář Jozef Šerka.

Konec přišel v roce 1965, výroba se přesunula do Martinova

Zahájení běžného provozu městských jatek připadlo na červen 1881, letos tak uplyne 141 let od okamžiku, kdy na samém konci Stodolní ulice vyrostla nejstarší, tehdy ještě velmi skromná část areálu.

O svou původní funkci přišla jatka až v roce 1965, kdy se potravinářská produkce přesunula do nového kombinátu v Martinově. Areál byl využíván k různým účelům, postupně chátral. V roce 1995 došlo k prodeji nemovitostí společnosti Bauhaus, chátrání objektu pokračovalo.

V roce 2016 vedení města Ostravy odkoupilo zdevastované budovy a vypsalo architektonickou soutěž na jejich konverzi, která byla vyhodnocena v roce 2017. Stavební práce byly zahájeny v dubnu 2020. Budova je památkově chráněná a unikátní v mnoha směrech.

Fotogalerie

Autor: Petr Broulík