Kino a tajemná Lucie v Petřkovicích, aneb jak Kundera proslavil Ostravu
Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.
Aktuálně čeří domácí vody literatury novinka z pera Jana Nováka Kundera. Přestože autora ukazuje i v nelichotivém světle, nelze zapomínat, kolik toho udělal pro Ostravu, a to v době, ke které se sám nerad vyjadřuje.
Milan Kundera patří bezesporu k nejvýznamnějším žijícím spisovatelům českého původu. Ještě v době, kdy byl občanem Československé socialistické republiky, pobýval několikrát v Ostravě a toto město posléze proslavil na celém světě díky svému nejznámějšímu románu Žert.
Ostrava patří ke Kunderovým obdivovaným lokalitám, na rozdíl od jiných svých knih v Žertu ostravské místo děje nijak nezakrývá a otevřeně o něm mluví. Dokonce zachází až do takových detailů, které by bez podrobnější znalosti místa pobytu nikdy nemohl získat.
Zejména se jedná o pasáže, kdy Kunderův hrdina Ludvík Jahn vzpomíná na návštěvu kina v Petřkovicích, kde je fascinován subtilním zjevem dívky Lucie. Podle pamětníků Kunderův popis kina v dané lokalitě včetně konkrétních ulic nebo budov odpovídal skutečnosti, takže pasáže ze slavného románu mají takřka dokumentární charakter.
Filmová verze Žertu natočená na Slovácku režisérem Jaromilem Jirešem bohužel ostravské reálie vynechává. Je to škoda, protože v knize má Ostrava rozhodující roli a nenapodobitelný půvab.
Nejen, že je patřičně černá a vyvržená ze společnosti, navíc se v ní právě zjevuje tajuplná Lucie, předjímající svým chováním další Kunderův román z pozdější doby nazvaný Pomalost.
Samotný dej Žertu je nějakým způsobem téměř „proostravsky“ orientován. Ostrava tady zasahuje do vývoje děje a symbolizuje vyděděnost postavy Ludvíka, který stejně jako Kundera, je v době děje bývalým komunistou, který ale své orientace nelituje, naopak, cítí se zrazen ostatními komunisty.
Jen pro připomenutí dějová linka: Vysokoškolský student Ludvík Jahn, nadějný komunista, je platonicky zamilován do studentky Markéty. Markéta, mnohem zapálenější komunistka než Ludvík, odjede na stranické školení, kam jí Ludvík pošle žertovnou pohlednici.
Kvůli této pohlednici je následně svými dosavadními přáteli, jako například Pavlem Zemánkem, vyloučen ze strany i ze školy. A nyní začíná klíčová pasáž, protože vyloučení se trestalo posláním do vyhnanství, tentokráte ovšem ne na Sibiř, ale do černouhelného pekla jménem Ostrava.
Ludvík je poslán do Ostravy k takzvaným černým vojákům, společensky nepřizpůsobivým, kteří mají na starost těžbu uhlí. Kunderovo alter ego se náhle ocitá mezi lidmi, kteří jsou označováni jako straničtí nepřátelé.
Jako kovaný komunista se s touto křivdou těžce smiřuje a s údělem vyvrhele se těžko vyrovnává.
Ani seznámení s Lucií se neobejde bez tragických těžkostí. Sice se s ní sblíží, ale ve zlém se s ní rozejde, když Lucie odmítá intimní sblížení. Ludvík toho později lituje a snaží se ji najít, dozví se však jen to, že Lucie Ostravu opustila.
Svou roli zde má sexuální znásilnění z dětství a neschopnost se vyrovnat s vlastní minulostí. Lucie, coby poškozená, je zavržena podobně jako Ludvík, akorát teď ji už mezi sebe nepřijme ani vlastní rodina.
Lucie v románu vystupuje jako jemná a citlivá dívka milující květiny, která se zpočátku cítí být vinna za něco, co vůbec neudělala. Z Ostravy musí odejít poté, jakmile je přistižena při krádeži květin na hřbitově.
Filmový Žert sice s Ostravou nesouvisí, ovšem jiný film natočený podle Kunderovy předlohy, jedné povídky z trilogie Směšné lásky, by nemohl vzniknout bez spolupráce ostravské herečky Hany Lelitové-Primusové, ale o tom až v následujícím díle Filmového seriálu.
I přes nesporné kvality filmového Žertu Jaromila Jireše je nutno dodat, že o dva roky dříve vznikl mnohem radikálnější snímek vyrovnávající se rovněž jako Kundera se stalinskou minulostí a to drama Úplně vyřízený chlap (1965) podle novely ostravského spisovatele Ladislava Bublíka.
V roce 1967, v době vzniku filmového Žertu, vystoupil Milan Kundera na IV. Sjezdu Svazu československých spisovatelů s úvodním referátem Nesamozřejmost existence českého národa. Mimo jiné se v něm dotýká pokusu zakázat filmy ostravské rodačky Věry Chytilové.
Milan Kundera, se narodil v roce 1929 v Brně, od roku 1975 žije a tvoří ve Francii. Je autorem prózy, dramat, básní a esejí a rovněž překládá. Patří mezi nejznámější a nejpřekládanější spisovatele českého původu.
Autor je filmový kritik a publicista
