Nejnovější zprávy: Baník se vrátí na Bazaly! Zápas béčka se rychle vyprodal Špičkoví kuchaři pomáhají zatraktivnit stravování v ostravských školách a školkách

Kultura

Magnesia Litera ocenila knihu ostravského nakladatelství Protimluv

Knižní ceny Magnesia Litera určily za vítěze v kategorii Moleskine Litera za poezii knihu ostravského nakladatelství Protimluv Odkud to přichází?

Foto: Jiří Macháček

"Kniha Odkud to přichází?překladatele, básníka a prozaika Vladimíra Mikeše obsahuje výběr z básní napsaných od konce roku 2015 až do konce roku 2018," říká šéf Protimluvu Jiří Macháček.

"Redaktoři sbírky Antonín Petruželka a Jonáš Hájek vybírali z neuvěřitelného počtu 1132 textů, z nichž jsme do konečného výběru zařadili ani ne desetinu textů. Ale i tak jde o rozsáhlý a mimořádný svazek, kniha má téměř 300 stran, což je na básnickou knihu výjimečné. Čtenář se v ní setká s autorovými dávnými vzpomínkami, nebo i reflexemi současného života, včetně politiky. Zásadní je ovšem pro něho jako pro básníka taky reflexe řeči, její nezaměnitelné melodie."

Můžete Vladimíra Mikeše představit?
Autor oslaví letos 95 let, narodil se v roce 1927 v Chocni. Vystudoval bohemistiku, romanistiku a komparatistiku, byl žákem významného romanisty Václava Černého. Od druhé poloviny 50. let překládal z italštiny, španělštiny, francouzštiny, portugalštiny a němčiny, především poezii a divadelní hry. Za své celoživotní překladatelské dílo, které vyvrcholilo novým českým překladem Dantovy Božské komedie, obdržel v roce 2012 Státní cenu. Z Ostravy ho můžeme znát z titulů uváděných na scéně Národního divadla moravskoslezského a také se zde hrálo v roce 2017 ve Staré Aréně představení na jeho texty nazvané Žasnout a mlčet v rámci našeho každoročního říjnového literárního festivalu ProtimluvFest.

Proč se rozhodl právě pro ostravské nakladatelství?
Vladimír Mikeš vydal u nás už v roce 2017 román Čtveročas, za který získal cenu Nadace Český literární fond. Spolupracujeme s autorem velmi dlouho. A protože Vladimír Mikeš píše poezii každý den, tak jsme se domluvili, že uděláme výbor jeho textů, který by mohl navázat na jeho předešlý soubor Pozdní sběr/ Poemyz roku 2015. Autor byl v Ostravě osobně přítomen právě na ProtimluvFestu 2017, jako člověk spjatý celoživotně s divadlem má své ctitele i mezi divadelníky působícími v Ostravě.

Jak velkou část vámi vydávané literatury tvoří autoři a témata z Ostravska?
Rok od roku je to různé, záleží, jaké texty nám ostravští autoři pošlou a jestli nás osloví jejich texty svou uměleckou výpovědí i úrovní. Konkurence mezi nakladateli je ale veliká, řada dobrých ostravských autorů vydává své knihy u jiných, mimoostravských nakladatelů, zářný příklad je třeba Petr Hruška, vždyť i někteří naši redaktoři-básníci se rozhodli poté, co u nás vydali svou prvotinu, vydat své další knihy u jiných nakladatelů, často rozhoduje vzájemná přátelská blízkost.

Je zdejší autorská obec plodná?
Obyčejně během roku vydáváme v průměru jeden až tři ostravské či s Ostravou spjaté tvůrce, namátkou jsme vydali díla básníků i prozaiků jako Petr Motýl, Natálie Paterová Hájková, Martin Skýpala, Martin Šenkypl, Ondřej Hložek, Irena Šťastná, Marek Pražák, Monika Kubicová, Petr Ligocký, Petr Vrchlabský a další. S velkým úspěchem se setkala třeba novela Perníková chaloupka Petra Motýla, která vznikla podle skutečného vyprávění havířovského vařiče pervitinu Romana Pechy.

Jaké další zajímavé nakladatelské počiny můžete zmínit?
Za dobu naší letos dvacetileté existence jsme vydali víc než sto beletristických titulů, vedle toho pravidelně vydáváme kulturní revue Protimluv, kde rovněž představujeme ukázky ostravských a dalších moravskoslezských tvůrců v konfrontaci s předními českými, slovenskými, polskými, maďarskými autory. Rád bych zmínil mimořádný povídkový soubor Nikdo tady není básníka a prozaika Jaroslava Žily, nádherné a silné texty z prostředí Beskyd, Ostravy, ale i Jesenicka, z míst, ve kterých byl tento předčasně zesnulý autor rozkročen. A nedávno jsme vydali novelu Jiřího Váni Stigena, jehož dvě knihy - Ozim a Jař - zdobí naši ediční řadu prózy a setkává se s kladným přijetím u čtenářů i kritiky.

Co chystáte?
Začátkem května vychází próza Ještě pořád můžeme tančit Míny Krejčí, autorky, která původně žila v Havířově. Emigrovala před dvaceti lety do Austrálie, kde pracuje v ústavu pro přestárlé seniory. Napsala o tom hořce pravdivou prózu, která nás v redakci oslovila drsným vyprávěním a svérázným humorem. Na grafické podobě knihy se výrazně podepsala výtvarnice Eliška Čabalová, vytvořila tak jedinečný umělecký artefakt. Už se těším, až knihu z tiskárny Finidr v Českém Těšíně co nevidět přivezou.

Letos vydáme taky sbírku Proleženinyopavského básníka, lingvisty a cestovatele Miroslava Černého, nebo třeba pozoruhodný výbor textů, úryvků z takzvaných krvavých románů, které vybral a připravil k vydání znalec hororu Martin Jiroušek z Ostravy. Kniha chce navázat na naše úspěšné "žánrové" tituly jako Černý bod, Fialoví ďábli a Fantasmagoriana.

Chystáme toho víc, do tisku zanedlouho posíláme sbírku maďarského básníka Mátyáse Sirokaie, překladatel Aleš Kozár pro nás převádí do češtiny výjimečnou a ceněnou prózu Nekropole klasika slovinské literatury Borise Pahora. Práce je mnoho, finišujeme teď na novém čísle časopisu Protimluv a chystáme se na červnový Svět knihy v Praze. Taky pomalu připravujeme další, už 16. ročník říjnové Mezinárodní literární přehlídky ProtimluvFest.