Nejkrásnější golfová hřiště? Rozhodně k nim patří Čeladná!

Navíc, když jsou ta hřiště dvě… Old a New Course mají po osmnácti jamkách a spolu se středočeským Konopištěm tvoří jeden ze dvou největších golfových areálů v zemi.

Ještě začátkem 90. let minulého století neměla Čeladná, která leží mezi řekou Čeladenkou a říčkou Ondřejnicí, ani vodovod, ani kanalizaci, ani rozvody plynu. Obec, zmíněná poprvé v urbáři hukvaldského panství z roku 1581, ožila v polovině osmnáctého století vystavením hamrů olomouckým arcibiskupem a příchodem asi stovky rodin. To s tehdejším průměrem deseti i více lidí na jedno stavení znamenalo rázem přes tisíc nových duší.

V roce 1902 zde bylo založeno sanatorium Lázně Skalka, pojmenované podle nejvyššího skalnatého vrcholu Ondřejníku, na jehož jižním svahu postavil budovy lékař Jan May. Zakladatel byl zároveň předsedou České společnosti metafyzické. Léčili se tu horníci, váleční veteráni i významní hosté jako Leoš Janáček, Oldřich Nový, bratři Mrštíkové, a dokonce Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1952 se z lázní stala oblastní nemocnice s porodnicí.

Už za první republiky jezdili na Čeladnou do svých vil ostravští podnikatelé, šéfové dolů a hutí. V 90. letech začal v Čeladné velkoryse podnikat Stanislav Pros, akcionář OKD. Na místě staré restaurace Ondráš vybudoval hotel, který v té době neměl v okrese Frýdek Místek konkurenci.

Pros se zamiloval do golfu a skupoval pozemky pro stavbu hřišť. Ne jedno, ne dvě, ale v původních plánech Prosper Golf Clubu Čeladná jich měl na svazích hor dokonce osm! Narazil však na odpor ochránců přírody i finanční požadavky majitelů pozemků.

Klíčovým pro stavbu prvního hřiště, započatou v roce 1999, bylo Prosovo setkání v Malaze s rostoucí legendou španělského golfu, profesionálním hráčem Miguelem Ángelem Jiménezem. Právě on dal rozhodující podobu Old Course, otevřenému v roce 2001. Hřiště ale od té doby prošlo množstvím úprav.

Slavnostní zahájení provozu proběhlo o rok později, když na exhibici Skins Game přijeli spolu s Jiménezem také Ital Costantino Rocca, stejně jako Španěl účastník utkání Ryder Cup mezi týmy Evropy a USA, a dále Rakušan Markus Brier, a také český rodák s německým pasem Alex Čejka.

Na celkové ploše 140 hektarů přibyl později New Course a areál se díky svým parametrům stal evropskou špičkou co do kvality. Pořád ho ale handicapovala lokace v cípu republiky, kam sice přijedou celkem snadno Poláci i Slováci, ale už ne tak lehce hráči ze západu Evropy. Proto bylo potřeba přilákat ze zahraničí nějakou akcí, která by Čeladnou zviditelnila.

Proto se tu v letech 2009-2011 třikrát hrál turnaj nejvyšší profesionální série, PGA European Tour. Stanislava Prose a jeho společníka Aleše Buksu stál každoročně sto milionů korun. Loni zemřelý Buksa označil ve svém posledním rozhovoru projekt jako „nejhorší byznys v mém životě. Ty peníze jsme hodili doopravdy do kanálu. Každý rok padesát milionů. Ale na druhé straně jsme pomohli hřišti v Čeladné, které se proslavilo po celém světě. Dodnes mám radost, když je zmínka, že v Čeladné se hrála PGA. To už nám nikdo nevezme.“

Evropská špička sice trochu remcala nad stále dalekou cestou z letišť ve Vídni či Praze, ale někdo to vzal přes podstatně bližší Katovice. Nejprve se při turnaji hrála kombinace sedmnácti jamek Old Course a závěrečné z New Course, než se přešlo na spojení dvou druhých devítek z obou hřišť, tzv. European Course.

Hráčům zprvu vadily ostré sklony některých stupňovitých greenů, jeden z typických architektonických prvků Old Course. Puttování na nízce střižených, a tedy velmi rychlých greenech bylo kvůli jejich značným konturám mimořádně obtížné i pro evropskou elitu. Jedinečné zasazení areálu do čisté beskydské krajiny s neopakovatelnými výhledy na okolní kopce sice může přilákat rekreační golfisty, ale profesionály si neudobří.

„Jsem právě na Czech Open, které je uprostřed toho, čemu říkáme zapadákov. Abyste se sem dostali, potřebujete letadla, vlaky a auta. Zapomeňte na Prahu, myslím, že jsme blíž Glasgow.“ Tato kacířská slova pronesl v britském tisku jeden z hráčů, Alastair Forsyth, ale Radegast ho shůry zřejmě potrestal. Skot zahrál v prvním kole turnaje 81 ran a vzdal. „Hřiště (Old Course) je dlouhé a těžké,“ prohlásil i Argentinec Tano Goya, který v prvním ročníku turnaje zahrál rekordní a dodnes nepřekonané kolo za 65 ran, 7 pod par hřiště.

Nemálo golfistů ovšem Čeladnou v její ryzí náročné podobě naopak ocenilo. „Je to kopcovité hřiště se svažitými greeny, ale férové. Připomíná mi místo, kde jsem vyrůstal,“ řekl Angličan Steve Webster. „Čeladná je těžký test psychické odolnosti,“ dodal Websterův krajan Chris Wood. Do třetice Angličan, Graeme Storm, poznamenal: „Nemusíte hřiště s točitými fairwayemi milovat, ale musíte ho hrát. Fantastická je patnáctá jamka.“

K pozitivům se připojil další někdejší vítěz z European Tour, Nizozemec Robert-Jan Derksen: „Ošidné hřiště vyžaduje opatrnost. Jsou tu jamky, kde musíte zatáhnout za ruční brzdu, což mi ale vyhovuje a beru to jako správný golf.“

Storm zmínil patnáctku, ikonickou Jiménezovu jamku, která se jako par 3 hraje z kopce na green obklopený vodou i s vodopádem. Ano, jsme sice v horách, ale nachází se tu mnohé vodní plochy, ponejvíc mezi osmnáctými jamkami obou hřišť a klubovnou. Nejnižší místo Čeladné leží ve výšce 350 metrů nad mořem.

Statisticky obtížnější osmnáctka New Course má dvě tváře. Úvodní jamky připomínají linksové hřiště, kdežto půvabnější druhá devítka, s četnými jezírky a roklinami, je více zasazena do členité krajiny a kopíruje její původní reliéf. Před posledním ročníkem Czech Open se právě po konzultacích s Jiménezem dodělávaly dvě jamky na druhé devítce New Course. Šlo o redesign patnáctky a novou podobu čtyřparové jamky číslo šestnáct.

Starší Old Course působí od začátku, kdy se začíná šplhat vzhůru, velkolepě, až majestátně. Jamky jsou sevřené lesy, remízky i lemovány dančí oborou. Z greenu čtyřky a odpaliště pětky se nabízí tak úžasný výhled do krajiny, až se člověku nechce chvíli hrát.

Další vyhlídka u jamky číslo 12 skýtá neméně impozantní pohled na údolí se Skalkou v pozadí. U odpaliště 18. jamky stojí novogotická kaple z roku 2009. Uvnitř se nacházejí sochy sv. Jana Nepomuckého (patrona Čeladné) a sv. Prospera Akvinského (patrona Prosper Golf Clubu).

U Old i New Course jde designově v podstatě o čtyři různé devítky jamek, které vždy startují u klubovny a zase se k ní vracejí, což je herně příjemné. Navíc běží spolupráce s hřištěm Ostravice, které leží jen přes kopec, a dohromady se tak může návštěvníkovi nabídnout třikrát osmnáct jamek.

Vesnice Čeladná po přelomu tisíciletí zdatně rozkvétala. V centru obce, kde stával zchátralý objekt bývalé textilky a pozdější armádní sklad, vyrostlo náměstí obklopené bytovými domy i nebytovými prostory. Od roku 2000 vzrostl počet obyvatel téměř o čtvrtinu na současných bezmála tři tisíce.

Čeladná se podle některých komentářů stala moravským Beverly Hills. S luxusními okolními domy podnikatelů a sportovců postavenými na stráních ve stylu Southforku ze seriálu Dallas, s Art & Design hotelem Miura přímo u golfového hřiště a také s Beskydským rehabilitačním centrem.

To navázalo na lázeňskou tradici svého předchůdce i v nastolování nových trendů. Jako první v republice tu v roce 2004 začalo fungovat léčebné kryocentrum s extrémně nízkými teplotami, až minus 160 °C, či s léčbou ve tmě. Ferdinandův pramen v rozlehlém lázeňském parku má prospívat zdraví, takže si návštěvníci čepují vodu pro sebe.

Ani tady se však netřpytí úplně vše. Zadlužený hotel Prosper odkoupila letos po bouřlivých diskusích obec. Golfový areál má od Stanislava Prose pronajatý společnost Cream podnikatele Petra Tankó, která vlastní také apartmánový dům Tee House, ale vztahy obou stran mají k ideálu daleko. Krásná hřiště zůstávají už léta poloprázdná a pandemie dala turistice tu nejtěžší ránu.

Čeladná přitom může těžit z dobré dostupnosti v kraji. Obcí vede hlavní tah z Frýdlantu nad Ostravicí do Frenštátu pod Radhoštěm, cesta z Ostravy sem trvá okolo půl hodiny a pár set metrů od centra se nachází zrekonstruovaná železniční stanice.

Místo bude dál lákat také procházkami po okolí. Na jedné straně se tyčí homolovitý vrch Skalka v masivu Ondřejník, na druhé ještě vyšší Malá a Velká Stolová a hlavně Smrk. Směrem k severovýchodu se táhnou vrcholky Beskyd a vidět je až k Frýdku-Místku. Proměnlivé horské klima bývá deštivé a studené, ale přináší i krásné slunečné dny, barevný podzim a malebnou zimu.

Na horním konci obce u cesty na Podolánky stojí roubená kaple sv. Cyrila a Metoděje, s výraznou jehlancovitou střechou a zdobnými prvky, s malbou na zakončení trámů i kolem dveří a oken. Vedle kapličky nad pramenem Cyrilka je dřevěný altánek s restaurovanou mozaikou umístěnou v kamenné nice. K Čeladné patří chráněné přírodní rezervace, kromě Podolánek ještě na Čertově mlýnu a na Kněhyni, tam s propastí, která dělá úkryt hejnům netopýrů.

Samozřejmostí je tu možnost sportovního vyžití mimo golf. Fotbalové hřiště, tenisový kurt, víceúčelová hala, cyklistické a běžkařské tratě (i přímo na golfovém hřišti), lyžařské areály, a také volnočasový resort Cattaleya nebo bobová dráha Boboffka s délkou 824 metrů v masivu hory Malá Stolová. Rovněž přímo v golfovém areálu se nachází koňský ranč s jízdárnou.

A proč vlastně jméno Čeladná? Podle jednoho pramene je to podle čeládky, prvních obyvatel nedalekého hradu Hukvaldy. Druhá verze ale říká, že obcí ve středověku vedla obchodní cesta a vybíraly se tu poplatky za průchod. A je prý možné, že název Čeladná vznikl zkomolením německých slov zahlen a Landenge, což vlastně znamená Údolí, kde se platí.

Jak začínal fotbalista Libor Sionko

„Golfovou hůl jsem vzal poprvé do ruky na soustředění Baníku Ostrava ve Španělsku. Bydleli jsme v golfovém resortu, tak jsem šel na driving range, ale vůbec mě to neupoutalo. Podruhé to bylo během mistrovství světa 2006 v Německu. Zase jsme bydleli u hřiště a někteří spoluhráči už hráli docela slušně, tak mě vytáhli. Pocit byl trochu lepší, ale pořád nic moc. Během mého působení ve Skotsku to už vypadalo docela nadějně a spoluhráč Jirka Jarošík byl docela zkušený golfista. To už se mi golf zamlouval, ale fotbal a rodina měly přednost. Všechno se zlomilo až v Dánsku. Poslední půlrok angažmá v Kodani jsem měl dost času, nejezdili jsme na žádná soustředění a pro golf se našel prostor.“