Ostrava obnovuje hřbitovy, částky na rekonstrukce jsou rekordní

Na třech z nich je pohřbívání již zakázáno. Rozlohou jim dominuje veřejné pohřebiště Slezská Ostrava s největším počtem hrobových míst a Ústředním městským hřbitovem. Naopak nejmenší rozlohu má hošťálkovický hřbitov, nejnižší počet hrobových míst pohřebiště v Proskovicích.

„Na obnovách hřbitovů se finančně podílíme dlouhodobě, v posledních letech jsou částky k rekonstrukcím veřejných pohřebišť rekordní. Ostrava tak přispívá k celému spektru potřebných prací, od vybudování absentujících sociálních či technických prostor, výsadbě zeleně, opravám chodníků, pěšin a oplocení či pořízení mobiliáře hřbitovů až k výstavbě nových kolumbárií. Celkem bylo pro letošní rok alokováno 35 milionů korun,“ konstatuje náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč a dodává: „nejvýznamnější letošní finance ve výši 16,4 milionů korun jsou určeny pro první fázi budování dlouhodobě absentujícího hřbitova v Ostravě-Porubě.“

Obecní hřbitov Poruba byl zrušen v souvislosti s výstavbou nového sídliště po roce 1956, od roku 1952 již bylo v místě zakázáno pohřbívání. Po zrušení hřbitova byli porubští občané pochováváni dlouho na hřbitově ve Vřesině, využíváno bylo i pohřebiště v sousedním městském obvodě Svinov.

Město se podílelo též 70 procenty na celkové částce 84 milionů korun, kterou si vyžádalo vybudování nové smuteční síně v Ostravě-Vítkovicích, otevřené v roce 2023. A pokračuje i příprava rekonstrukce jediného krematoria v kraji, otevřeného v Ostravě v roce 1970. Budoucí podobu stavbě vetkl vítěz architektonické soutěže, společnost Meerkatelier. Náklady této potřebné stavby jsou definovány ve výši zhruba 200 milionů korun, termín realizace se předpokládá v letech 2026 a 2027.

Mezi letos městem podpořenými pracemi je i pokračující rekonstrukce hřbitova v Mariánských Horách, která obsáhne umístění správního objektu, kolumbária – hřbitovní zdi, altánu, vsypové loučky, včetně parkových a zahradních úprav. Ostrava se podílela finančně též na úhradě prací v rámci Ústředního hřbitova Slezská Ostrava, záměrem bylo vybudování nových hrobových míst, vsypové loučky, komunikačních tras, vsypových jamek a pietního místa pro nenarozené děti. Opomenut nebyl příslušný mobiliář.

Další finance města směřovaly třeba do Krásného Pole, Polanky nad Odrou či obnově veřejného pohřebiště v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích. „Díky podpoře města budou moci lidé záhy využívat také nová kolumbária. Městský obvod Ostrava-Jih dokončil výstavbu kolumbária s kapacitou 84 schránek sloužícího k uložení pohřebních uren. Zmíněný obvod v minulosti opravil obě kaple, rekonstruoval oplocení i zpevněné plochy, přibylo potřebné veřejné osvětlení. Vybudování předmětného kolumbária tak bylo dalším krokem k celkové estetizaci a modernizaci pohřebiště. Rozšířena však byla i kapacita stávajícího hřbitova městského obvodu Hrabová, kde bylo vystavěno kolumbárium se 185 místy. Ostrava se na těchto pracích podílela financemi ve výši tři milionů korun, což představuje 80 procent celkových nákladů,“ doplnil Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

Ostravské hřbitovy mají dlouhou a bohatou historii. Například v Hrabové u dřevěného kostela se dochoval hřbitov z 16. století a v Nové Vsi vznikl hřbitov u kostela v 17. století. Také hřbitov v Třebovicích vznikl již v roce 1738, hřbitov ve Slezské Ostravě v roce 1823 a v Plesné v roce 1850. O zřízení posledního funkčního hřbitova na území Moravské Ostravy se zasloužil městský lékař Nikodém Kroczek, který je na tomto hřbitově také pohřben. Areál se od počátku potýkal s problémy, souvisejícím s jílovitou půdou a vysokým průsakem spodních vod. Díky tomu se vedení města Moravské Ostravy začalo již počátkem 20. století zabývat myšlenkou zřízení krematoria, o jehož výstavbu se rovněž zasadil tehdejší předseda správní komise a později starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš.