Prostor mezi centrem Ostravy a Dolními Vítkovicemi zabydlí tisíce lidí

Na tomto území by měla vzniknout bytová zástavba pro tisíce lidí a s centrem města a Dolní oblastí Vítkovic by ho měla propojit nová městská třída. O podrobnostech tohoto velkého záměru jsme hovořili s náměstkyní ostravského primátora Zuzanou Bajgarovou.

V čem je areál Pod Žofinkou pro Ostravu klíčový? Proč ho chce město zastavět?
Město chce prostřednictvím areálu Pod Žofinkou především propojit Dolní oblast Vítkovic a historickou část Ostravy. Aby centrum bylo mnohem více dostupné. Dnes totiž člověk, aby se v Ostravě dostal z místa A do místa B, musí velmi složitě objíždět kus města. A přitom jsou ty vzdálenosti mezi hlavními cíly přímou čarou velmi krátké a dostupné i pěšky.

Jsou i další důvody?
Dnes je centrální část města stále podhodnocena z hlediska trvale žijících obyvatel. I těch, kteří se v centru pohybují. Území nejen Žofinky, ale i od nově vznikajících univerzit až po Dolní oblast Vítkovic, je rezerva desetitisíce metrů čtverečních pro nové obyvatele v jádrovém území města. Tím pádem je i novou energií pro historické jádro. Přestože centrum samo o sobě má ještě menší proluky k zástavbě a staví se tu nyní bydlení i administrativa, nejsou dostatečné a vhodné pro větší rozvoj města.

Dá se to srovnat s jinými městy v republice?
Některá města jsou na první pohled bez lidí, jiná přelidněná. Ten první pohled však může být zavádějící, udržitelnost je v mísení funkcí. Například centrální část Prahy trpí na to, že tam skoro nikdo nebydlí, myšleno dlouhodobě, a město tvoří turisti. Což také přináší řadu problémů. A my cílíme na to, aby v historickém jádru Ostravy rostl počet bydlících, byla tu dostupná práce i služby. A tím bychom omezili stěhování za město, jako se nyní často děje a je to jeden z nejhlavnějších problémů Ostravy.

Co by na území Pod Žofinkou všechno mělo vzniknout?
To, co je v této chvíli důležité, je navrhnout jakousi strukturu území. Území je třeba dopravně nejprve vyřešit a to skrz novou městskou třídu, která bude obsahovat tramvajovou trať napojenou na páteřní infrastrukturu města. Důležité je také zachovat nebo ještě rozvinout v srdci toho území přírodní park, který tvoří jeho významnou část a dodá mu kvalitu a jedinečnost. No a zbývající zastavitelné plochy se zaplní budovami různého charakteru i funkce. Mohou být typu blokové zástavby, mohou to být i výškové objekty.

Architekti ukázali obloukový dům, další zástavbu, park či dokonce mrakodrap...
Budovy, které jsou tam v této chvíli navrhované, nejsou dogma. V těch objektech Pod Žofinkou by měla prostě vzniknout kombinace bydlení a nějaké administrativy a služeb. Území by nemělo být monotematické, ale skutečně multifunkční. Tím bude zajištěna jeho trvalá udržitelnost. Protože my jsme měli dlouhodobě v centru Ostravy lidi, kteří tam pracovali, ale nebydleli. Tím pádem se centrum Ostravy večer i o víkendech vyprázdnilo. A byl problém s udržením podniků a podobně. Teprve v posledních letech došlo ke změně trendu.

Pod Žofinkou to má být jiné?
Ano. Když namixujete bydlící a pracující lidi, tak se vám ti lidé na tom území točí čtyřiadvacet hodin. Pokud je to prostředí smíšené a multifunkční, dá se i efektivně využít. Posílí i samotné historické jádro města, zástavba by se měla rozvíjet postupně od něj. Mix funkcí pomáhá, ale i jinak, například efektivně využijete parkovací kapacity či veřejnou dopravu. Což je i cílem návržené studie.

Jakého charakteru by měla být ta práce v území. Třeba i v podobě nějakých výrobních podniků?
Pokud myslíte výrobu nebo logistiku nebo něco podobného, tak s tím Pod Žofinkou nepočítáme. Počítá se s administrativou, s nějakými službami, mohou se tam objevit služby pro obyvatele typu školek, i když poblíž je Nová Karolina, může tam být nějaký výzkum, ale vyloženě výroba, tak jak ji známe v průmyslových halách, ne.

V návrhu je nová tramvajová trať, kudy by vlastně vedla?
V tuto chvíli je trať navržena tak, že je to skoro přímá linka od Divadla Antonína Dvořáka a Smetanova náměstí až do oblasti Dolních Vítkovic. A ve finále se trať napojí na tramvajovou trať ve Vítkovicích. Nová trať vlastně vede mezi centrem a Vítkovicemi podél řeky, tedy k levé části území Pod Žofinkou. Ale po obou částech té nové městské třídy s tramvají budou stát domy. Bude vypadat asi jako třída 28. října nebo v Opavské ulici, kde jsou pásy pro tramvaj a auta, v návrhu je i pruh pro cyklisty, pro pěší a aleje stromů. Po obou stranách městskou třídu lemuje zástavba.

Nová čtvrť spojí centrum Ostravy s Dolní oblastí a prý posílí význam Ostravy v rámci republiky a Evropy. V čem?
Ostrava, jak je situována, má samozřejmě přesah do sousedních států, ať je to Polsko nebo Slovensko. My bychom se pořád měli ve vizích rozvoje města dívat na Ostravu jako na silné a spádové město regionu. A pokud by se ekonomický rozvoj pohyboval optimálně a Ostrava poroste, tak nová moderní čtvrť města může do Ostravy přitáhnout novou cílovou skupinu bydlících i pracujících a město by mohlo otočit svou demografickou křivku. V jiných městech musejí lidé velmi složitě dojíždět za prací, ale my máme pozemky vlastně uprostřed města, takže je to velká příležitost jak pro firmy a podnikání, tak pro bydlení.

Jak areál Pod Žofinkou vypadá dnes?
V této chvíli je to uzavřený areál, do kterého se dostanete jen s klíčem. A je to hodně zarostlé. Když jsme jej v rámci studií procházeli, tak vlastníci území museli posekat trávu, abychom ho byli schopni projít. V určitých částech je třeba betonárka, která by měla být odstraněna. A jsou tam nějaké zbytky staveb.

Probíhá na něm sanace, v jakém smyslu se území sanuje?
Ano, probíhá tam likvidace ekologické zátěže, která by měla skončit v roce 2031, ale některé části už by se mohly využívat i v dřívějších termínech.

Jak se začne?
Naším cílem je postupně hledat cesty zprůchodňování toho území. Tedy dostat se do něho a to území postupně krok po kroku otevírat. Může to jít ze dvou stran, jedna cesta je od mostu vedle Trojhalí, který do něj vede. Ten most se dá jednoduše rozšířit a zkapacitnit. Další cesta do území je v blízkosti samotného nákupního centra Karolina. Poblíž je kruhový objezd a v bezprostřední blízkosti železniční zastávka Ostrava střed. A tudy vede do území další cesta.

Vy spolupracujete s vlastníky toho území?
Ano, vlastníci jsou Vítkovice a společnost Pod Žofinkou, která odkoupila jeho část od firmy Eurovia. V této chvíli společně připravujeme s vlastníky memorandum o spolupráci, jehož cílem je nadefinovat základní kroky, jak minimálně v následujícím roce a půl postupovat. Předpokládáme uzavření nějaké plánovací smlouvy, která by lépe a konkrétně definovala, jaká bude role jednotlivých hráčů v projektu, tedy města a soukromých vlastníků.

Co začne vznikat jako první? Trať a městská třída?
Scénáře jsou navržené. V této části město zadá studii, která dořeší a rozkreslí návrh městské třídy s tramvajovou tratí na zbytku území Pod Žofinkou, kterou autoři nazvali Jedna míle. Protože to je důležité z hlediska funkčnosti celého projektu. Zároveň začneme zpracovávat změnu územního plánu, pro kterou je představená studie podkladem. A příští rok bychom mohli začít připracovat projektovou dokumentaci právě na Jednu míli a městskou třídu. Jako dílčí kroky bychom ze strany města chtěli realizovat vstupy do tohoto území od mostu v Trojhalí a nádraží Ostrava střed. Jak bude vypadat zástavba, bytové domy a administrativa, už pak bude určitě záležitostí soukromých vlastníků území. Zároveň se budeme zabývat zástavbou území od univerzit po Trojhalí, protože to jsou už z velké části pozemky města.

Jak bude zástavba růst?
Z mého pohledu je důležité, aby se území zahušťovalo směrem od centra města. Navazovat na postupně rostoucí zástavbu na Karolině. Iniciativa jistě může jít i z druhé strany.

Architekt Pleskot v Gongu představil svůj záměr zastavění Dolní oblasti Vítkovice. Bylo znát, že přítomní architekti byli trochu překvapeni. Vy také?
Také (usmívá se). Ale překvapovat a otevírat nové debaty je rolí architektů. My jsme skutečně záměr Josefa Pleskota a Jana Světlíka stejně jako návštěvníci debaty viděli poprvé. Oni museli kvůli vzniku Jedné míle své záměry sladit s našimi. Přišli tak s jakýmsi vizionářským pohledem na území Dolní oblasti a já zatím neznám detaily toho návrhu, takže je pro mě v tuto chvíli složité si na to udělat přesnější názor. Ale návrh pana Pleskota velmi zajímavě s rozvojem území Dolní oblasti Vítkovic pracuje. Jak to nakonec dopadne, je podle mě ještě na dlouho. Záměr na zástavbu Dolní oblasti Vítkovic je totiž pro mě hodně vizionářský a bude realizován určitě v postupných krocích.

Netlučou se dvě tak rozdílné představy zástavby tak blízkých území?
Bude úkolem pracovní skupiny tyto záměry sladit. Ona ani každá plocha města nemůže vypadat úplně stejně. To, že návrhy počítají s typologicky jinými zástavbami jednoho a druhého území, překážkou není. Důležité je, aby fungovala struktura, která má těmi územími projít. A my se skutečně při zástavbě území Pod Žofinkou bavíme o záměrech, které nejsou na jednu pětiletku, ale na nějakých třicet let. Budeme se k Žofince a oblasti Vítkovic dopracovávat opravdu postupně. A záměry soukromých vlastníků budou také hodně reagovat i na momentální ekonomickou sílu města a jeho obyvatel.

Kdybyste si měla zahrát na vizionářku - kdy se první lidé nastěhují do prvních domů v území Pod Žofinkou?
Myslím si, že první dům čtvrti Pod Žofinkou bude stát tak za deset let. To je můj realistický pohled na věc i kvůli sanaci toho území. Asi by to šlo i rychleji v podobě nějakých prvotních obytných míst, ale myslím, že nějaká smysluplnější nebo ucelenější struktura bydlení pro lidi tam bude až někdy okolo roku 2032.

Kolik by nejen na území Pod Žofinkou, ale i na dalších místech záměru rozšíření centra Ostravy, jednou mohlo bydlet lidí?
Zatím ty počty znějí tak, že na území Pod Žofinkou by mohlo trvale bydlet a pracovat dvanáct tisíc lidí, a pokud by se zastavělo hustou zástavbou celé území od Černé louky až po Dolní oblast Vítkovic, tak už se bavíme o nějakých třicet tisících lidí. To vše ale ukazuje na to, že je to dlouhodobý plán a jak velké stavební rezervy město v centru má.

Dnešní situace s bydlením nevypadá příznivě. Bude takové bydlení pod Žofinkou dostupné?
Globálně v České republice je dnes obrovský deficit bytů. Je i na území Ostravy a bavíme se i o nedostatku dostupného bydlení. A nedostatek bytů zvyšuje extrémně jejich cenu. A tyto projekty zastavění podobných brownfieldů jsou také cestou, jak držet nájmy a ceny v rozumné výši. Je to o dostatečné nabídce. Všechno se vším souvisí.

Věříte i v to, že Ostravě díky projektu vzroste počet obyvatel města, který v posledních desetiletích klesá?
Věřím v to, že v Ostravě se otočí trend, který tady byl. Že si kroky, které činíme, Ostrava zlepší jméno a pozici. Ostrava má bohužel často jen nálepku, jak se tady žije. Ale pokud dokážeme vytvořit těmito projekty kvalitní prostředí pro život či kvalitní podmínky pro rozvoj podnikání, tak sem můžeme přitáhnout nové lidi. A to je naším cílem. Pokud chceme, aby se lidé do Ostravy stěhovali a aby město ekonomicky rostlo, potřebujeme být připraveni a mít co nabídnout v konkurenci jiných měst.