S námi si lidé dovolenou užijí, říká majitel Radynacestu Martin Šimek

„Kdysi měl průvodce za úkol hlavně nikoho neztratit a všechny turisty doručit v pořádku zpět,“ říká s úsměvem majitel společnosti Radynacestu Martin Šimek.

Vzpomenete si ještě na začátky vašeho podnikání někdy před deseti lety?

Když jsem začínal, tak jsem určitě nepředpokládal, že budeme mít až takový rozsah zájezdů a destinací. Myslel jsem si, že budeme spíše regionální cestovní kancelář s eurovíkendy. Řekl bych, že náš směr hodně ovlivnili právě naši zákazníci, kteří náš rozvoj inspirovali a do jisté míry tvořili nabídku s námi.

Jak to myslíte?

Rozšiřování se dělo na základě ohlasů stálých klientů, které jsme poznávali a reagovali na jejich touhy. Naši průvodci nám od nich dávali zpětnou vazbu. Z toho potom vycházel i náš koncept a rozvoj. Zjistili jsme třeba, že je pro ně lepší malá skupinka i když je cena zájezdu o něco vyšší.

Představy tedy z počátku byly, že se bude odlétat jen z Mošnova a z Katovic?

Takový byl plán. Hodně jsme se z počátku zaměřovali na mošnovské letiště, které před deseti lety mělo začít rozšiřovat nabídku nízkonákladovek a chtělo být více turistické. Bohužel se to tak úplně nestalo a Praha je tedy dnes našim hlavním místem odletů, i když se stále snažíme využívat také letiště v Ostravě, případně pak ještě Katovice a Krakov.

Takže tak velkou kancelář s tolika destinacemi a lidmi okolo jste původně neplánoval?

Samozřejmě nějaké ty sny ohledně ohromného množství spokojených zákazníků tam byly, ale začínali jsme úplně od nuly. Na prvních zájezdech jsem sám pracoval jako průvodce. Moje historie v cestovním ruchu sahá dvacet let zpátky, kdy jsem působil jako delegát a průvodce pro jiné cestovky. Vždy jsem se snažil pro své klienty nacházet taková místa, která byla zajímavá a autentická. Často jsem však narážel na to, že cestovní kanceláře měly svůj neměnný program, který se výhradně odehrával na nejznámějších místech. Ta byla často jen turistickou pastí. Já jsem to chtěl dělat po svém. Z mého vlastního a někdy možná až moc velkého sebevědomí jsem si říkal, že to budu dělat určitě lépe, než zavedené cestovky. Právě proto jsem začal první zájezdy provázet podle svého programu. S tím už ale souvisela potřeba a nutnost různých formálních povinností. S pojištěním a s koncesí na cestovní kancelář se začaly rozjíždět první zájezdy, které průvodcovali i mí přátelé průvodci, u kterých jsem měl jistotu, že daný zájezd udělají perfektní. A pak už se to nabalovalo.

Zaujal mě název vaší cestovní kanceláře, který zní Radynacestu. To není úplně obvyklé jméno… Funguje?

Název vycházel z mé webové stránky a blogu, kde jsem zveřejňoval různé tipy na cestování, krátké cestopisy a rady na cesty. A protože se tento název zažil, tak z toho potom vzniklo i jméno nové cestovní kanceláře. Je pravda, že jsme ze začátku dost naráželi na to, že lidé nechápali, že se jedná o cestovní kancelář. Myslím si ale, že tento název opravdu vystihuje naši podstatu a DNA. Nejde jen o to, dělat zájezdy a vytvářet určitý produkt cestovního ruchu, ale být skutečnými rádci. Je to navíc lehce zapamatovatelné, příjemné a vyjadřuje to přesně to, co děláme i na cestách. Dáváme rady na cestu a pomáháme s cestováním.

Nefunguje to tedy tak, že bych se u vás dozvěděl rady na cestu a potom vás obešel a vycestoval podle vašich rad na vlastní pěst?

I to je možné. Není to tak, že byste přišel do kanceláře a zeptal se, jak se kam dostanete, ale pro naši práci je stále velice důležitý zajímavý a užitečný cestovatelský obsah. Ten průběžně tvoříme a to ve formě nejrůznějších článků, tipů, infografiky, videí a tyto informace na našem webu může najít a využít každý. I ten, kdo chce cestovat individuálně. Máme hodně klientů, kteří třeba cestují sami, jsou samostatní a zkušení cestovatelé, ale jen do určitých destinací, které znají a na které si troufnou. Pokud chtějí ale vycestovat někam mimo jejich komfortní zónu, tak využívají právě nás. Pro nás je to propojení se všemi cestovateli, jsme jim nablízku a ukazujeme, že cestování opravdu rozumíme. A chceme je přesvědčit, že cestování s námi je nakonec nejlepší volbou.

Pamatuji si, že když jsem se o vás dozvěděl poprvé, tak jste byli jiní v tom, že jste říkali, že klienty vezmete do světa, ukážete jim místa, která nejsou tolik známá a turistická a oni tak poznají svět z jiného pohledu. Stále to takto funguje?

Od začátku se snažíme o to, abychom měli vlastní koncept. Když to řeknu jednoduše, tak v době, kdy jsme začínali, bylo principem skoro všech cestovních kanceláří, jet s poměrně velkou skupinou a na nejznámější místa, která byla plná turistů. A u některých tato masovka stále převažuje. Jejich koncept je hlavně zaměřený na to, že své klienty považují za neschopné a nesamostatné. Průvodce u nich má tedy za úkol hlavně nikoho neztratit a všechny doručit v pořádku zpět. Není tam prostor dané místo nějak prozkoumat individuálně. Vše se odehrává v jedné velké skupině, kterou vede průvodce s deštníkem. Ten bývá jen taková mluvící hlava a je zaměřen na dějepis a historické okolnosti. Osobně si myslím, že dnes je možné najít informace z nejrůznějších zdrojů a není potřeba, aby průvodce jen takto frontálně popisoval historická fakta. Lidé si chtějí daná místa hlavně užít. Chtějí se podívat jaké to tam je, chtějí si sednout na kávu, dát si i něco dobrého. Dozvědět se i něco o tom, jak tam lidé žijí dnes a proto je nejlepší mít sebou člověka, který to místo perfektně osobně zná, protože tam žil, nebo se tam často vrací. A ten je takový partner na cestách, který ale samozřejmě zná i ta historická fakta, a dokáže je vyprávět poutavě a v souvislostech. My se snažíme program tvořit tak, aby se lidé dostali na vyhlášená místa, která si chtějí vyfotit. V Paříži není možné, abychom vynechali Eiffelovu věž, ale na druhou stranu se naši cestovatelé dostanou i na místa, kam chodí místní a třeba se jen tak mohli projít a nasávat místní atmosféru.

Jak se vám daří takovéto průvodce shánět a mít je jen pro sebe?

Jsou to lidé, kteří tím místem opravdu žijí a milují ho. Zpočátku jsme měli trošku problém s průvodci, kteří se k nám hlásili z jiných cestovních kanceláří, protože měli zažité určité nevhodné návyky. Například právě to, že jen odvyprávěli naučený text. Nejlepší průvodci jsou ale rozhodně ti, kteří mají lásku k místu a průvodcovské schopnosti sbírají postupně. Nejdůležitější opravdu je, aby měli dané místo rádi a procházeli se po něm i mimo samotný zájezd. U nás jim dáme možnost tuto vášeň sdílet.

Nemáte větší ztrátovost turistů než ostatní cestovní kanceláře, když jim dáváte více volnosti?

Úkolem dobrého průvodce je i to, aby cestovatele zorientoval v konkrétní lokalitě. Není to jen o tom, aby ho lidé slepě následovali jako kuřátka. Naši průvodci jsou takový airbag. Jsou připraveni na vše, ale ke každému přistupují individuálně.

Vždy, když máme s průvodci nějaký meeting či školení, tak jim říkáme, že lidé, kteří s námi vyjíždějí, jsou duší cestovatelé. Jsou schopni se trošku domluvit, případně to alespoň zkoušejí. Z ohlasů víme, že jedny z největších zážitků pro naše klienty bývají často procházky na vlastní pěst. Samozřejmě ten, kdo nechce, tak nikam sám chodit nemusí a může být s průvodcem po celou dobu. Nejoblíbenější jsou však vždy společné večerní sedánky u večeře, u piva nebo vína a zájemci se mohou později vrátit na hotel po vlastní ose.

O čem je váš nejnovější koncept, který říká, že místo jedné třítýdenní dovolené za rok, je lepší vyrazit na víc kratších?

Říkáme tomu mikrodovolená a myslíme si, že cestování patří k životu. Když během covidu zaznívaly názory, že cestování a dovolená je zbytná věc, tak jsme byli zásadně proti tomu. Cestování podle nás přináší do života určité aspekty a výhody, které se nijak jinak získat nedají.

Co třeba?

Jedná se o nové zkušenosti, určitý rozhled a také o to, že člověk na dovolené dokáže vystoupit z koloběhu každodenních povinností a přijít na nové myšlenky. Mnoho lidí to má tak, že když jedou někam na aktivní víkend, během kterého se toho hodně děje, tak mají pocit, že to trvá opravdu dlouho. Běžné víkendy doma přitom jinak splývají a jsou jeden jako druhý. Když se cestuje, tak to člověku přináší krásné vzpomínky, ale také novou energii, kterou může později využít v dalším pracovním týdnu. Právě ta změna a vystoupení ze stereotypu jsou velmi důležité. Proto si myslíme, že by měli lidé vycestovat několikrát do roka klidně na kratší dobu. A říkají to i psychologové. Hodně se vžil názor, že ideální dovolená je ta, která trvá minimálně čtrnáct dní až tři týdny, protože to je teprve čas, kdy je člověk schopen si odpočinout a vypnout. Já si ale myslím, že pokud vyrazíte do jiného prostředí, do jiné země, mezi jiné lidi, tak vám stačí opravdu pár dní. Klidně tři, čtyři nebo pět, za které se toho dá stihnout mnoho.

Jaké mikrodovolené nabízíte? A o které z nich je největší zájem?

Už z principu nemá smysl vyrážet na čtyři dny na druhý konec světa, protože byste strávili většinu času v letadle. Je tedy lepší se podívat tady po okolí. Může to být klidně to nejznámější, třeba Paříž či Londýn, ale také méně profláknutá města mezi které řadíme třeba Dublin, Edinburgh či Lisabon. Možností je opravdu nepřeberné množství. I kdybyste cestovali čtyřikrát za rok, tak vám bude trvat celý život, než objedete všechny krásy Evropy. Evropa je naštěstí velmi rozmanitá a například Island je úplně jiný zážitek než Florencie či Rumunsko. V tom je naše výhoda oproti lidem, kteří žijí třeba v Austrálii. Tam je to s cestováním trošku složitější. U nás ale opravdu stačí letět dvě hodiny a jste v úplně jiném prostředí.

Dokážete mi říct, kolik destinací momentálně nabízíte?

Zemí máme v nabídce přibližně sedmdesát. Vypadá to jako hodně, ale navíc i v každé zemi jsou pak další města a místa, která se dají dále objevovat. Někdo má raději městské prostředí – dobré jídlo, procházky v uličkách. Některé cesty jsou naopak více zaměřené na přírodu. Tam můžu zmínit třeba Azorské ostrovy nebo Madeiru. Úplně nejlepší je, když se jedná o kombinaci. Člověk má základnu v některém z měst, ale vyjíždí na zajímavá místa do okolí. Pokud cestujete sami do některého z evropských měst, tak už je pak o něco komplikovanější se někam vydat vlakem. Přeci jenom to trvá nějaký čas. Výhoda cestovní kanceláře je ale v tom, že tam můžeme vyrazit společně nějakým menším autobusem a projet místa, která jsou mimo hlavní centrum města. Stále více zařazujeme do nabídky i exotiku. Z novinek je to třeba Japonsko, Indie nebo Nový Zéland.

Dokážete udělat zájezd na míru? Případně pak vytvořit zájezd na místo, které dosud nemáte v nabídce?

Zájezdy pro firmy či pro větší skupiny nabízíme. Máme na to určenou specialistku, která to takto na míru připraví. Je potřeba to ale začít řešit dostatečně dopředu, protože zajištění služeb a vhodného průvodce, kteří bývají často vytížení našimi běžnými zájezdy, je složitější, ale možné to rozhodně je. Výhodou je možnost navštívit místa, která se nějak vážou k oboru či zájmům té dané firmy nebo skupiny.

Dokázal byste po tolika letech praxe popsat dnešního turistu? Je jiný, než býval dříve?

Je jiný. Pokud se podíváme hlouběji do historie, tak se to nezdá, ale je to takových deset, jedenáct let, kdy cestování po Evropě bylo výhradně velkým zájezdovým autobusem. Dnes už nám to připadá jako pravěk. Máme tady obrovské množství nízkonákladových společností, které létají poměrně levně po celé Evropě i na méně známá letiště. Dnešní turista cestuje hlavně letecky. Před deseti lety byly naše hlavní destinace Paříž, Londýn, Řím a opravdu cokoliv mimo tento trojúhelník bylo naprostou výjimkou. Dnes už je to rozprostřené po celé Evropě. Postupně se to rozšířilo na další metropole, jako je třeba Barcelona či Lisabon, potom přicházejí na řadu i další menší města. A určitě už to není o řízcích z domova. Pamatuji si, že cestovní kanceláře, pro které jsem pracoval, chtěly, abychom lidi vodili hlavně do míst, kde se dá levně najíst, ale nějakým způsobem hromadně a masově, něco v podobě jídelny. To už dnes není a lidé si často dopřávají místní speciality a naši průvodci jim radí, jakou specialitu si mohou na daném místě dát. Celkově jsou cestovatelé náročnější na zážitky a prožitky všemi smysly.

Jak velkou roli podle vás hraje stále větší obliba kvalitní gastronomie u Čechů? Vznikají tu nové podniky, daří se televizním pořadům o vaření. Je objevování jídla a gastro zážitky častým požadavkem?

Naprosto. Paradoxně se u nás nikdy nechytly zájezdy, které byly výhradně zaměřené na gastronomii. V kaž­dém z našich zájezdů ovšem musí být gastro prvek zařazen, to je velmi oblíbené. Cestování si tak užijete všemi smysly, včetně chutí a vůní a také atmosférou. Je ale potřeba ta místa opravdu znát, abyste se nenechali napálit. Výhodou tedy je, že máme průvodce, kteří nejlepší místa mají vyzkoušená dopředu. Lidé si často říkají, že jim stačí chytrý telefon a různé aplikace s recenzemi, ale je potřeba si říct, že tato hodnocení většinou píší hlavně jiní turisté, kteří tam zase převažují. Pokud tedy chceme najít autentické bistro či kavárnu, tak je lepší se řídit podle místních. Ti většinou znají místa, která nepotřebují kladná hodnocení od turistů, přesto je tam stále plno. Na to je dobré znát buďto někoho, kdo tam žije nebo využít našeho průvodce, který se tam pohybuje dostatečně dlouho, aby věděl, kam vyrazit. V tom vnímáme největší hodnotu průvodce v dnešní době.

V čem ještě se turista změnil?

Jak už jsem říkal, lidé od průvodce nechtějí poslouchat o historii, kterou si mohou najít na internetu. Chtějí autentické zážitky a tipy na místa, která v tištěných průvodcích nenajdou. Máme zkušenosti, že autoři tištěných průvodců často opisují jeden od druhého. Je to bohužel opravdu tak, že i na internetu se články recyklují, vše se opakuje a realita na místě je pak úplně jiná. Naopak jeden z našich průvodců sice žije v Česku, umí Česky, ale je z Lisabonu. Je to tedy člověk, který se v této lokalitě narodil a jezdí tam v podstatě domů a lidem předává na cestách i svou lásku k těmto místům.

A co říkáte na trend, že cestovku vlastně nepotřebuji a můžu cestovat sám?

To se nyní hodně řeší. Máme ohlasy a často i různé komentáře ze sociálních sítí, že není nutné vyjíždět s cestovkou, když je člověk sám a může si sehnat vše levněji. Nejlepší jsou komentáře, kdy nám lidé píšou, že na daném místě byli, klidně dvojnásobek času a utratili ještě daleko méně peněz než stojí náš zájezd. Pokud někdo chce jet vyloženě low cost, tak se dají samozřejmě sehnat letenky a ubytování za minimální cenu a celé se to dá projet jen s batůžkem na zádech. Je to ale určitý způsob cestování, který nemusí vyhovovat všem. My nabízíme služby, které jsou již ověřené a člověku tak odpadá příprava a získá také jedinečného průvodce. Díky našim zkušenostem na cestách vše na sebe navazuje a vyhnete se tápání a bloudění. Máme zkušenosti s tím, že se k nám klienti vracejí a jsou rádi za to, že mají již vše přichystáno a nemusí se o vše starat. Třeba jak se kam dostat, s jakou jízdenkou, kde koupit jakou vstupenku a podobně.

Předpokládám, že doprava, ubytování a další aspekty cesty s vámi jsou na úrovni…

To je samozřejmost a jedna z dalších našich předností jsou malé skupinky a dobrá cestovatelská parta lidí na stejné vlně. Určitě se dá cestovat také samostatně za pomoci různých aplikací. Třeba se jednou dostaneme do fáze, kdy si dáme sluchátka a nějaká aplikace nám vše podle aktuální polohy převypráví, ale je to i o tom, že člověk si chce často na dovolené od mobilu odpočinout. Není potřeba neustále něco v mobilu hledat. S cestovkou vám odpadnou starosti a stres. A to je i smysl dovolené, ne?

Pokud jde o sezónnost, tak vy jste v podstatě celoroční cestovní kancelář… Jak se díváte na zprávy o covidu a různých opatřeních?

Jsme s tím v pohodě. Myslíme si, že tyto problémy jsme si už jako svět prožili a nic podobného nás snad v blízké době nečeká. Samozřejmě cestovní ruch je takový obor, který je hodně vnímavý na nějaké turbulence. Známe to z historie, covid byl samozřejmě extrémní záležitost, protože trval opravdu dlouho a cestování omezil celosvětově, ale podobných případů s různými nákazami třeba v jižní Americe, s různými nepokoji a přírodními událostmi je více. A my na to musíme reagovat. I nyní jsou destinace, které jsou po určitou dobu nedostupné. V poslední době například Ukrajina nebo Rusko. I tam jsme měli připravené krásné zájezdy, které jsme nemohli uskutečnit. Ale věříme, že co nejdříve přijde doba, kdy na Ukrajinu zase začneme jezdit.

Máte informace o tom, že by někdo z klientů nemohl vycestovat z finančních důvodů, vzhledem k tomu, jak všude stoupají ceny?

Co se týká signálů na tento rok a to jak dostáváme rezervace, tak z toho nemáme pocit, že by se mělo cestování utlumit. Některé termíny na jaro máme zaplněné již teď.

Ač jste cestovní kancelář, která své klienty posílá do celého světa a jste poměrně velkým hráčem v tomto odvětví, tak máte sídlo stále v Ostravě. Neměl jste někdy plán to změnit a jít například do Prahy, kde je těch klientů přeci jenom více?

Ne, nikdy. Je pravda, že máme pobočku v Brně a v Praze, ale jedná se spíše o malé kanceláře, které jsou tam pro klienty, kteří by chtěli přijít přímo osobně a podívat se za námi. Hlavní sídlo včetně back office a marketingu je stále v Ostravě. Myslím si, že to pro nás může být i určitá výhoda ohledně mzdových nákladů, které jsou v Praze prostě vyšší, ale i v tom, že příležitostí pracovat v zajímavé, rostoucí a moderní firmě je v Ostravě stále méně než v Praze.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Chtěli bychom do našich zájezdů stále více zařazovat aktivity, které si mohou cestovatelé vyzkoušet přímo na místě. Nejenom si věci prohlížet, ale také si je zažít. Něco jako upéct bagetu v Paříži nebo se podílet na výrobě sýru v Itálii. Zařazovat více prožitků a osobních zkušeností.

A nějaké nové a neokoukané destinace?

Ale jistě, neustále se třeba díváme na to, kdy a jak bude možné cestovat do vesmíru.