Stoletý skaut slavil v Havířově. Pracoval jako horník i strojvedoucí

Popřát mu přišla rodina, personál domova i zástupci města Havířova. Jaký má pan Pawlas recept na dlouhověkost? Alkohol moc nepije, ale dá si občas Metaxu, má rád květák a na snídani párky.

„Každá oslava narozenin tady u nás v SeniorCentru Havířov je zážitkem. Ta pro pana Pawlase ve skautském duchu se skutečně povedla. 100. narozeniny, to je událost, se kterou se většina z nás v životě nepotká. A náš klient se svým osobním příběhem a zajímavou a dlouhou životní cestou si zaslouží pořádnou oslavu,” uvedl ředitel SeniorCentra Havířov Roman Bigaj.

Příběhem Adolfa Pawlase, sympatického a komunikativního pána, který má jen synovce s manželkou, se prolínají lokomotivy a skauti. Po gymnáziu musel během války dělat v dole a poté začal pracovat jako topič lokomotivy.

Postupně se stal strojvůdcem parní lokomotivy, směnovým mistrem, mistrem, a nakonec i vedoucím. „Byla to pro mě odpovědná a těžká práce, někdy jsem měl i 35 směn za měsíc. Ale měl jsem ji rád a s poloviční mašinou jsem jezdil i v důchodu,“ popisuje Adolf Pawlas.

Celoživotním koníčkem jsou pak pro oslavence skauti. Skautem se stal už ve škole a je jím dodnes. V havířovském domově, kde pan Pawlas žije od roku 2020, ho jeho skautští přátelé pravidelně navštěvují.

„Mají svou organizaci a za panem Pawlasem jezdí na návštěvy. Je jich zhruba desítka, kde nejmladšímu z nich je 70 let,“ doplňuje sociální pracovnice domova Silvie Ulbrichová.

Pan Adolf nemá děti a nikdy nebyl ženatý, zato však podle svých slov vytancoval nespočetně dívek. Procestoval celou a Evropu a domluví se sedmi jazyky včetně francouzštiny a latiny!

A jak vzpomíná na své dětství? „Měli jsme dům a kousek pole, dvě krávy, a o to se maminka vždy ráda starala. Tatínek byl horník a umřel, když mi bylo devět. Zbožňoval jsem náš domácí obyčejný chleba s mlékem. Takový chleba už dnes nikde není,“ vzpomíná Adolf Pawlas.