Nejnovější zprávy: Panenky, se kterými si hrály naše maminky a babičky. Zámek hostí unikátní výstavu ​Harenda baví degustacemi i českou kuchyní v moderním pojetí

Společnost

To se jen tak nevidí. Pavilon Papua obývají ryby, které žijí na souši

V pavilonu Papua v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jsou k vidění zajímaví zástupci papuánských plazů, ryb a paryb

Foto: Enrico Gombala

V Papui pobývá nejdelší varan světa, po dně kráčející žralok a také ryba trávící více času na souši než ve vodě, která ani jako ryba nevypadá. Jak se na souši pohybuje a jak mimo vodní prostředí dýchá?

Zvláštní stvoření připomínající spíše obojživelníky jsou skutečně ryby – lezci. Žijí v mangrovech při ústích řek do moře, kde je voda brakická nebo i čistě mořská. Pohybují se v mělčinách, ale velmi často vodu opouštějí a pobývají na souši – na písčitých březích, na kamenech nebo právě na chůdovitých kořenech či kmenech mangrovů. Na souši si také hledají potravu. K pobytu mimo vodu jsou velmi dobře přizpůsobeni. Pohybují se zde především pomocí ocasního násadce se silnou svalovinou a částečně pomocí prsních ploutví, které připomínají krátké „nožky“. Dokáží skákat a šplhat, například po chůdovitých kořenech mangrovů.

A jak lezec na souši dýchá? Před výstupem z vody si lezec naplní žaberní dutinu vodou a následně ji pevně uzavře. To ale slouží hlavně k tomu, aby byly žábry trvale ponořené ve vodě a nevysychaly. Pro mnohé bude možná překvapivé, že lezci dokáží využívat atmosférický kyslík. Nedýchají však plícemi, které samozřejmě nemají, nýbrž pomocí kůže, a to celkem výrazně, podobné je to i u obojživelníků.

Dalším zajímavým přizpůsobením k pobytu na souši jsou také velké oči posazené nahoře na temeni hlavy. Pohybují se nezávisle na sobě, a lezec tak při pozorování okolí nemusí hýbat celým tělem. Pod každým okem má zvláštní kožní kapsu s kapilární vodou, pomocí níž si lezci oči vlhčí – čas od času oči do kapsy zatáhnou, což může připomínat mrkání.

Lezců je přes 40 různých druhů a některé se od sebe dost výrazně liší jak vzhledem, tak způsobem života. K delšímu pobytu na souši jsou přizpůsobeny jen některé. Jeden z nich žije i v jednom z pěti akvaterárií v pavilonu Papua v ostravské zoo – lezec Pearseův (Periophthalmus novemradiatus). Akvaterárium s lezci se nazývá Batanta – pobřežní mangrove. Lezci jsou silně teritoriální, lezec Pearseův ale nejméně ze všech, proto je v ostravské Papui k vidění početná skupina těchto zvláštních a zajímavých rybek, ale i u nich lze vidět, že si svůj osobní prostor hlídají. Vyjadřují to zvedáním hřbetní ploutvičky. Ne vždy to ale znamená zastrašování, lezci se takto často „jen“ protahují.

Zoo Ostrava je v lednu otevřená od 9 do 16 hodin. Pokladny a pavilony se zavírají v 15 hodin.