Nejnovější zprávy: Ve Vítkovicích končí osm hráčů. Odchází i Lakatoš Dva lidé se zranili při nehodě čtyřkolky. Pro jednoho musel vrtulník

Kultura

Z Petřkovic až na vrchol popmusic. Hana Zagorová slaví 75 let

​Hana Zagorová patří už desítky let k "rodinnému stříbru" české popmusic, je interpretkou ceněných šansonů i jednoduchých diskotékových popěvků.

Foto: wikimedia.org

Proslavily ji hity jako Bludička Julie, Studánko stříbrná, Mimořádná linka, Biograf láska, Nešlap nelámej, Rybičko zlatá, přeju si nebo Je naprosto nezbytné. Zpěvačka s nezaměnitelným projevem, jejíž kariéra trvá již bezmála 60 let, píše i texty pro své kolegy, zahrála si ve filmech, v muzikálech a moderovala televizní pořady. V pondělí 6. září oslaví pětasedmdesátiny.

Devítinásobná Zlatá slavice (více ocenění má jen Lucie Bílá), která během let nazpívala asi 850 písní, v pracovním nasazení nepolevuje. Zatím poslední, třiadvacáté studiové album s názvem Já nemám strach vydala Zagorová v roce 2018. Ke spolupráci na něm přizvala mladé autory, text titulní písně napsal Marek Ztracený, jinou píseň jí otextovali písničkář Xindl X.

Členka Síně slávy cen Anděl je majitelkou 19 platinových a zlatých desek za úspěšné prodeje zvukových nosičů se svými písněmi, kterých se prodalo bezmála 11 milionů. A stále koncertuje: "Hrozně moc mě to těší, když vidím mladé lidi, kteří umějí texty mých písniček a zpívají si se mnou i ty, které jsem natočila třeba někdy v 80. nebo 70. letech. To je opravdu hrozně krásný pocit a moc si toho vážím," uvedla v rozhovoru před třemi lety.

"Hlasové šálení" Zagorové v semaforské Kytici obdivoval už v roce 1973 kritik Jiří Černý, a současně se podivoval nad tím, jak může nazpívat "diskotékovky, pro něž není potřeba nic než kus hlasu a rytmu". Zagorová působila v několika souborech a v divadlech Apollo a Semafor, než pro ni Karel Vágner sestavil na přelomu let 1972 až 1973 doprovodný orchestr. Zpěvačka vystupovala s Petrem Rezkem (duety Asi, asi nebo Duhová víla), ale třeba i s Italem Drupim.

V první polovině 80. let byla Zagorová na vrcholu slávy. Spolu se Stanislavem Hložkem a Petrem Kotvaldem koncertovala téměř každý den. Známé jsou jejich písně Diskohrátky, Jinak to nejde, Spěchám nebo Můj čas. Zagorová v té době (1977 až 1985) devětkrát za sebou vyhrála Zlatého slavíka a plnila haly jako současné megastar. Koncertovala ve východním bloku i západní Evropě. V roce 1983 obdržela titul zasloužilá umělkyně, o němž říká, že si ho "zasloužila poctivou prací a nebere jej jako dar strany a vlády".

Rodačka z Petřkovic u Ostravy nikdy zásadně nekritizovala léta normalizace. Proto když v roce 1989 podepsala petici Několik vět (na textu neviděla nic, s čím by nesouhlasila), bylo to velké překvapení. Ve svém "slavném" projevu z Červeného Hrádku na Plzeňsku o ní hovořil i tehdejší komunistický šéf Milouš Jakeš. Díky revoluci zákaz vystupování pro Zagorovou platil jen několik měsíců. V následujících letech ale přišel útlum v kariéře i ztráta motivace.

"Měla jsem pocit, že mám všechno odzpíváno, že moje práce je už završena. Byla jsem hrozně unavená," řekla zpěvačka před časem. Navíc se jí rozpadlo manželství s tanečníkem Vlastimilem Harapesem; nevyšla ani adopce dítěte. Štěstí ji však potkalo v podobě o deset let mladšího operního tenoristy Štefana Margity, s nímž jí to klape od roku 1992 ("chodil na moje koncerty, ještě ani neměl občanku ...."). Zagorová svého muže často doprovází na štacích po operních domech.

Zpěvačka již odmalička věřila, že bude dělat něco "múzického". Hrála na klavír, psala básničky a v 17 letech poprvé zpívala s orchestrem Gustava Broma v soutěži Hledáme nové talenty. Vystudovala herectví na brněnské Janáčkově akademii, kam ji přijali i přes problémy se sykavkami. Zpěvu se herečka s komediálním talentem definitivně upsala v roce 1969. Zpočátku se našla ve stylu, pro nějž jeden z jejích objevitelů František Trnka zavedl termín "beatový šanson".

Zagorová je i autorkou víc jak osmdesáti textů, které si do svého repertoáru vybrali Karel Gott, Eva Pilarová či Helena Vondráčková: "Začalo to vlastně tak, že někdo mi nedodal text, který jsem měla zpívat už příští den ve studiu. Tak jsem sedla a ten text si napsala. V podstatě to přišlo tak nějak samo sebou," prozradila jednou.

Také moderovala a autorsky připravovala úspěšné cykly televizních pořadů Písničky pro Hanku (70. léta), Dluhy Hany Zagorové (80. léta), Když nemůžu spát (90. léta) a Hogo Fogo (společně s Margitou). Úspěch zaznamenala i v televizním muzikálu Josefína a v hudební komedii Trhák, vystupovala také v muzikálech Jack Rozparovač a Mona Lisa.

Milovnice kvalitního čaje a šampaňského je autorkou sbírky básní s názvem Milostně - Duše v negližé. Ohlas u čtenářů měla autobiografická kniha Než to zapomenu, kterou Zagorová napsala s Miluší Zindelovou. Společně s novinářkou Scarlett Wilkovou pak zpěvačka sepsala knihu Legenda Hana Zagorová s podtitulem Málokdo ví, v níž mimo jiné hovoří o nemoci, která ovlivnila její život, když kvůli problémům s krvinkami musela 33 let jezdit na transfuze.