Nejnovější zprávy: Příběh nezdolné vůle i dobra. Bezdomovec po letech na ulici pomáhá ostatním Rudnou zablokovala hromadná nehoda. Dva lidé jsou ve vážném stavu

Cestování

Život na cestách. Ostravák prodal byt v Praze a žije s rodinou v karavanu

Narodil se v Ostravě, ale žije v… Kde vlastně Jakub Zdechovan se svou rodinou žije? No, v autě.

Foto: Jakub Zdechovan

„V osmnácti jsem se stěhoval do Prahy kvůli práci, škole a už jsem tam zůstal. Rodinu a přátele mám ale stále v Ostravě, takže tady pořád funguji,“ říká jednačtyřicetiletý Jakub Zdechovan, který vyměnil pražský byt za obytnou dodávku, ve které nyní s rodinou žijí a cestují.

Jak vlastně vznikl ten nápad?
Ten nápad tady byl asi tři nebo čtyři roky, kdy jsme hledali vhodné auto. Jeden z lidí, kteří mě inspirovali a ukázali mi, že to takto jde, je můj nynější parťák – Víťa Válka, který dělá grafiku z karavanu a cestuje s dětmi. Říkali jsme si, že to tedy skutečně jde, když to zvládne on a spousta dalších lidí po celém světě. Trvalo nám pár let, než jsme to ideální auto našli. Přešli jsme kolečko od karavanu, přes velký obytňák, přes malé auto a skončili jsme u obytné dodávky. Ta je asi nejagilnější a zároveň je tam komfort, který potřebuje člověk s malým dítětem.

Když jste se k tomuto kroku rozhodoval, měl jste už děti?
V tu chvíli jsme byli se ženou ještě sami, ale děti jsme plánovali. Moje práce byla hlavně o ježdění. Při focení architektury se dalo ročně najet i padesát tisíc kilometrů. Proto pro mě bylo velmi praktické mít nějaké auto, kde můžu přespat, nebo tam trávit čas ráno, večer, parkovat v centru nebo u zákazníků, což dodávka splňuje.

A k plánu stát se kočovníky jste tedy ženu ukecal?
To byl společný plán. Oba jsme to tak chtěli od začátku. Asi třikrát jsme byli na výstavě v Düsseldorfu, prošli jsme všechna auta, sbírali zkušenosti. Pak jsme se do toho pustili a skoro rok jsme čekali na auto.

A na začátku jste si jednoduše řekli, že prodáte byt a vašim „bytem“ bude už navždy automobil?
Navždy ne, ale na nějakou dobu určitě ano. Plánovali jsme to na tři, čtyři až pět let.

Kdy toto rozhodnutí proběhlo?
To rozhodnutí se stalo asi před čtyřmi lety.

Takže dnes bydlíte v autě?
Přesně tak, dnes bydlíme v autě.

Máte tam i trvalé bydliště?
Ne. Trvalé bydliště máme tady v Ostravě. To je formalita.

Jaké auto nakonec tvoří váš byt?
Je to Globe-Traveller, polská vestavba v Peugeotu Boxer.

Není tedy možné mít trvalé bydliště na Globe-Traveller?
Ne, to bohužel nejde, i kdybychom moc chtěli.

Dva roky jste už na cestách. A co děti? Už přišly?
Začínali jsme, když synovi bylo třičtvrtě roku. Teď je mu něco málo přes tři roky a je to velmi jednoduché, protože prakticky nic nepotřebuje.

Kam bude chodit do školky?
Do školky bude chodit v Alicante. Oblíbili jsme si Španělsko kvůli lidem, infrastruktuře a také počasí. Je pro nás komplikované zůstávat v zimě v Čechách nebo kdekoliv, kde je zima. Kdybychom byli sami dva, tak ani bydlení v obytňáku přes zimu vůbec není problém. Člověk si lehne, dá si sprchu, vezme si knihu a nic ho netrápí. Topení tam je, izolace tam je. V Čechách je ale v zimě všechno zavřené, voda je zmrzlá. S malým dítětem, které potřebuje ven, je to pak velmi nekomfortní a člověk musí stále sušit věci. Od začátku nám tedy bylo jasné, že musíme někam na jih a Španělsko byla první volba.

Jak u takového kočovného života pracujete?
Loni jsme to dělali tak, že jsme ve Španělsku na týden pronajali Airbnb, můj otec za námi přiletěl, pomáhal ženě s hlídáním a já jsem naopak letěl do Čech, kde jsem fotil a zase jsem se pak vrátil zpátky Španělska.

A takto to máte zařízené po celý rok?
Ano, tak to bylo celý rok, ale poté bohužel přišla pandemie a skončilo to. Už nebylo čím létat, kam létat a ani proč létat. Vše se zastavilo. Moje žena pracuje online z auta pro ulékaře.cz, kde dělá management sester. Má pod sebou nějakých třicet lidí. Sestry jsou tam také online. Firma byla nastavená na home office už před Covidem. Hlavní office mají v Praze, ale sestry jsou všude možně. Zrovna teď jsme byli na výletě u jedné z nich, která žije ve Španělsku, v Zújaru. Byli jsme tam v podstatě na kontrolu, jak jsme říkali.

Díky vašemu kočovnému životu jste tedy přišel na nápad vytvořit web Camperguru, ke kterému by měla v budoucnu vzniknout také aplikace, je to tak?
To, co nám chybělo, byla jistota dobrého místa. Aplikací, které vám pomáhají hledat, je mnoho. Všichni určitě znají park4night, StayFree, Campercontact… Je jich dost. Člověk se takhle ale probírá tisíci až desetitisíci místy a vlastně nemá jistotu, že to bude příjemný zážitek a dobrý komfort. Jsou tam buď špatné fotky nebo chybí úplně. My máme problém například i s hodnocením kempů. Existují různé konkurenční boje, není to přesné, občas i vyloženě zavádějící.

Je to tak hlavně v Česku nebo se s tím setkáváte všude?
Ano, „hate“ funguje všude. Problém je v tom, že například na park4night jsou hlavně lidé, kteří hledají přespání zdarma. Je to ale takové, že člověk potřebuje opravdu někde rychle přespat a nevadí mu strávit jednu noc u popelnic.

V čem je tedy váš web a budoucí aplikace jiná?
Používá systém kurátorství. To znamená, že na základě našich zkušeností a zkušeností našich ambasadorů a zároveň i hodnocení, tato místa označíme jako spoty a posíláme tam naše lidi, aby místo zkontrolovali. Když si spot najdete přes nás, tak jich tam bude desetina nebo pětina z těch, které jdou najít v ostatních aplikacích, ale my ručíme za to, že jsou dobré. Jsou to legální místa, která jsou buďto placená nebo místa, která někdo vytvořil přímo pro campery. Do rozhovoru se vloží Radim Kolibík, jeden z prvních ambasadorů Camperguru: Já například park4night použil v Itálii a v Rakousku a v právě v Rakousku se mi stalo, že mě aplikace okolo jedné ráno navedla někam nad město do lesa. Jel jsem asi kilometr a půl v zákazu vjezdu. Místo to bylo sice pěkné, ale měl jsem docela obavy tam zůstat. Otočil jsem se tedy v lese, vrátil jsem se na druhé místo – parkoviště v městečku a ráno mě tam objevili policisté, kteří mi oznámili, že tam spát nesmím. A právě tomuto by mělo Camperguru předejít.

Měl by to tady být web a aplikace opravdu spolehlivých a ověřených míst…
Přesně tak.

Bude v České republice a v Evropě nebo i v celém světě?
Plánujeme, že v celém světě. Začínáme Evropou, což je poměrně ambiciózní. Místa máme rozházená zatím v jednotkách zemí a v desítkách lokalit, ale podle nás je nesmysl tento projekt dělat lokálně v jedné zemi. Doba tomu sice momentálně nenahrává, spíše je teď přívětivější ke stavbě aplikace, ale účel je, aby cestovatelé, kteří jedou například do Španělska, mohli během své cesty přespat na kvalitních místech i v zemích, kterými během celé dovolené projíždějí.

Měl by to být čistě jen seznam míst, nebo to bude mít i další funkce?
Bude to mít určitě i další výhody. Chystáme trasy a rádi bychom s místy spolupracovali marketingově více. Cílíme jen na určitých pět procent míst z každého regionu. Tyto regiony se různě posouvají, nafukují, zmenšují a podobně. Pokud bude míst přibývat, tak vytvoříme třeba region severní Morava. Těch pět procent je to proto, že chceme opravdu to nejlepší. Jde nám o zážitek. Je nám jedno, jestli doporučíme velký kemp v Chorvatsku, kam bych já osobně třeba v červenci nejel, ale pro rodiny s dětmi, které řeší několik týdnů dovolené, je to super – moře, klouzačky. Nebo naopak doporučíme louku bez kempu, která je něčím zajímavá, má skvělého majitele, hezké místo. Nediskriminujeme. Chceme vše a jde nám o to, aby si člověk tu cestu užil.

Oznámili jste, že Radim Kolibík (fotograf, spolupracovník Magazínu PATRIOT, pozn. red.) je jedním z vašich ambasadorů. Kolik ambasadorů dnes máte, kolik jich celkově bude a jaký je jejich úkol?
Zatím máme tři. Jednoho ve Španělsku v Tarifě, jedny Belgičany a v Čechách pak Radima. Letos cílíme na nějakých pět až deset lidí, podle toho, jak vše poroste a co se bude dít. Když seženeme nějaké místo, které bychom rádi doporučili, tak jejich úkolem bude tam vyrazit, nafotit to tam, zkontrolovat. Vždy jsou to lidé, kteří fotí, píšou, cestují. Nebereme jenom tak někoho, protože chceme, aby tito lidé opravdu poznali, zda konkrétní místo stojí za to a je dobré a zároveň to uměli vyfotit, protože chceme mít vlastní fotky. Na tom si opravdu zakládáme, aby vše vypadalo dobře a lákalo to.

Kolik nyní máte míst?
Momentálně jich je lehce přes padesát. Plán je mít 500 míst do prázdnin. Dělá na tom už více lidí, než když jsme začínali pouze ve dvou a je to jednodušší. Nemusím už do tří do rána trávit čas vlastní výrobou webu.

Jak bude fungovat ekonomika projektu?
Je to normální firma, nejsme nezisková společnost. Jsme založeni na placeném zápisu. Kombinujeme systém provizí za pobyt a roční platbu zápisu. Za to mohou místa používat fotky, mají recenzi, ověření a nadstandardní propagaci. Pracujeme také na affiliate a dalších způsobech monetizace. Kombinace ročního placení a provize se ještě může měnit, jelikož každý spot má ekonomiku jinou.

Jakou?
Máme tři kategorie spotů. První jsou nominované spoty – to jsou místa, která jsme našli, ale ještě jsme tam nebyli. Můžeme je doporučit, všichni říkají, že jsou dobrá, ale nedáváme garanci. Druhá kategorie je verified, což jsou verifikovaná místa. Tam jsme byli a dáváme za to ruku do ohně. Samozřejmě, že se bude občas dít, že se místo zhorší nebo se změní majitel, ale stále to jsou námi ověřené spoty. Poslední kategorií jsou místa buďto zdarma nebo jsou to spoty, které se nám líbí, ale my jsme extremisté, žijeme v autě a ne všem to tedy musí vyhovovat. Jasně všem řekneme, že pokud mají rádi soukromí a ticho, tak tudy cesta nevede. Mám jedno takové krásné místo pod Barcelonou v Marině. Metr od moře, nádhera, okolo bary, prolézačky, je tam elektřina, voda, ale člověk se nemusí úplně vyspat. Jsou to místa, která by byla škoda neukázat, ale rovnou k nim napíšeme, s čím se tam lidé mohou potkat.

Říkal jste, že máte desetiprocentního investora. Kdo to je a proč se k vám přidal?
Je to Miton, česká skupina, která je docela známá několika investicemi do technologických firem. Začínají se zaměřovat na tento sektor. Jednak je to zajímá, protože je to rostoucí věc a druhak někteří z jejich partnerů sami jezdí a mají k tomu vztah. Zároveň můj parťák Víťa Válka s nimi už na jiném projektu spolupracoval, takže tam máme i osobní zkušenost.

Chtěli byste přivítat i další investory nebo to zatím stačí?
Zatím to stačí. Jsme v explozivní fázi, kdy se potřebujeme trošku usadit. Od Mitonu kromě investice bereme také zkušenosti. Umí bookingové systémy, postavili hodně firem a nechceme něco vynalézat od začátku, rádi si necháme poradit.