J…t fotbal! Atmosféra před slezským derby Baníku s Opavou opět houstne

Mohl by to být jeden z vrcholů druholigového jara. Ostravští jsou druzí, Opavané je stíhají z třetího místa a stejně jako regionální rival nijak neskrývají zájem postoupit do nejvyšší soutěže.

Jenže okolnosti svátečnímu pojetí duelu příliš nepřejí. Opava z pozice domácího klubu v minulých dnech oznámila, že s ohledem na tzv. rizikovost zápasu a doporučení policie sníží kapacitu stadionu o zhruba 2 000 míst a příznivcům Baníku vyčlení pouze 340 vstupenek, které navíc bude možné koupit výhradně v předprodeji v Ostravě.

Reakce? „Na stadion půjdeme buď všichni, nebo nikdo“, oznámili na svém webu ostravští „Chachaři“, tedy skupina fanoušků jezdících na „velké“ venkovní zápasy, kterým je i derby s Opavou, běžně v tisícových počtech. Vstupenky v předprodeji kupovat nechtějí, raději budou Baník podporovat před branami stadionu.

Zkrátka zase mají o důvod víc zůstat věrni svému svéráznému heslu: „Jebat Opavu!“

Jelikož podmínky distribuce vstupenek pouze v rámci předprodeje jsou platné i pro domácí fanoušky, ti také příliš nejásají. Svým způsobem „soucítí“ se svými protějšky. Bez zcela vyprodané kapacity totiž utrpí atmosféra a baníkovci byli navíc na podzim o něco solidárnější. Díky vyšší kapacitě stadionu ve Vítkovicích mohli příznivcům Slezského FC nabídnout přes 1 000 vstupenek.

V čem jsou ještě nesmiřitelné tábory zajedno, je kritika „logiky“ vedení opavského klubu, které se svými opatřeními sice rozhodlo eliminovat případné potíže uvnitř stadionu, ovšem de facto je přesunulo do ulic města. Jinak ovšem se soupeřem strategicky žádné slitování a i tady platí v obráceném gardu pověstné: „Jebat Baník!“

Atmosféra nám tedy pozvolna houstne a o fotbale, radosti z gólů a povedených akcích týmů Vlastimila Petržely a Romana Skuhravého se opět bude mluvit až v poslední řadě.

Kdo za to může?

Čím to je, že se situace kolem jednoho fotbalového zápasu tak hrotí?

Jednoduchá odpověď vede k poučení z minulosti, kdy se to už několikrát „pěkně řezalo“ na obou stranách. Pro ty, co mají kratší paměť, stačí se vrátit k podzimu, kdy v Ostravě chuligáni ze sektoru domácích vběhli na hřiště snad proto, aby těm opavským ukázali, kdo je pánem.

Utkání se muselo přerušit, Baník po něm sice mohla těšit výhra 3:0, ale jinak následně utrpěl škodu v podobě jednoho zápasu s uzavřeným hledištěm a symbolické pokuty 50 tisíc korun. Přestože fotbal se hrál solidní, hlavní pozornost na sebe strhli zakuklení „hrdinové“.

Hledání odpovědi na jednu z klíčových otázek je o něco složitější.

Zdá se, že česká fotbalová scéna má nejen kvůli divočejším fanouškům Baníku či Opavy zásadní problém, který se nedá vyřešit během jedné sezóny a už vůbec ne lidmi, kteří jej vedou. Bohužel, už příliš dlouho přitahuje spoustu prapodivných skupin, které si víceméně dělají, co chtějí.

Patří mezi ně jak tzv. aktivní fanoušci, tak i mnozí funkcionáři a majitelé klubů, jejichž představa o fotbalovém byznysu se často rovná „dojení“ veřejných rozpočtů. Z nich bychom asi všichni mohli platit smysluplnější akce, než jsou policejní manévry kolem stadionů.

Dá se ale u nás dělat fotbal skutečně pro fanoušky? Jde to, ale jedině v kultivovaném a důvěryhodném prostředí, které do ochozů přitáhne i „mlčící většinu“. Jasně, bude s tím hodně práce, potrvá to, ale v životě jsou prostě věci, které nemůžete jen tak „ojebat“…