Na Nový rok nejezte rybu ani drůbež. Beskydské pranostiky poradí i s bolavým žaludkem po Silvestru

Ty badatelé Poláškovi sesbírali za těch pár desítek let, co se své bohaté „vánoční“ sběratelské vášni věnují.

Zjistili i to, že v beskydské horské osadě Morávce se kdysi dávno na Nový rok chodívalo „vinšovat“ už za tmy, někdy brzy kolem třetí čtvrté hodiny ráno. A lidé ze dnes nejrozsáhlejší obce v Beskydech si tenkrát přáli toto krásné přání: „Vinšujem vam ščesti zdravi na ten Novy rok, abystě dočkali Krista Pana napřesrok, ale ni napřesrok, ale na dalši čase, co od Boha žodatě, aby vam to Pambu dal. Sto kop žita do stodoly, sto tolarů do komory, s menšimi hřichami a většu radosťu, do pokladnice čtyry tisice a k tomu ještě vice statku rozmnoženi, hřichů odpuščenia a po smrti královstvi nebeske.“

Asasa, asasa! Já sa držím ocasa!

Na Nový rok o slepičí krok, o zaječí skok. Na Tři krále o tři kroky dále. Na Hromnice o hodinu více. To každý zná. Abychom vám přechod z toho divného koronavirového roku do nového roku 2021 odlehčili, přinášíme hrst dobrých rad a moudrostí našich předků.

Uděláte například dobře, když na Nový rok nebudete jíst rybu, štěstí vám tak neuplave ani neutone ve vodě. Kdo zase spořádá něco pernatého, tomu uletí štěstí.

Schoval-li si někdo z vás od Štědrého večera tenounký krajíček chleba, nechť jej dobře ochraňuje až do jarního času, kdy se poprvé vyhání dobytek na pastvu. Krajíček musí být tak tenký, aby přes něj bylo vidět na druhou stranu.

Toho dne ať na pastvisku vykope jámu, vleze do ní, aby mu jen hlavu bylo vidět, položí si na hlavu travnatý drn a dívá se skrz ten krajíček chleba. Když jdou krávy kolem něj, tu spatří čarodějnice, kterak sedí na kravách, tváří jsou obráceny ke kravskému chvostu a zpívají si bosoráckou píseň: „Asasa, asasa! Já sa držím ocasa!“ Pozorovateli nemohou ublížit, pokud je nikomu neprozradí.

Jak si pomoci od čarodějnic

Pokud se čarodějnici někde ve statku podaří kousek hnoje popadnout a ten nacpe do dírky v uchu rendlíku, dokud hnůj nestyří nebo se z dírky nevysype, čarodějnice bude hospodyni stále škodit. Krávy nebudou dojit mléko a pranic se ve statku nebude dařit.

A jak se toho zbavit? Valašská hospodyně opařila čarodějnici, která jí očarovala krávy tak, že čerstvě nadojené mléko svařila a vřící vlila do záchodu, aniž tam pohlédla. Také si můžete nechat čarodějnici „označiť od pomahača za Frydkem“.

Musíte si s sebou přinést tři hrstky kravských chlupů. Též můžete kravský provaz a svoje rukavice pověsit do komína, jak je budete sušit, stejně se bude sesýchat i čarodějník a čarodějnice, až zahynou, leda že by vás prosili o odpuštění.

Která čarodějná žena zase sousedce opatrně sebere „kučky“, tedy nedožvýkané kousky sena, slámy nebo trávy vypadlé krávě z huby, usuší je a pak jimi nakuřuje svoje vlastní krávy, druhé robě ubere užitku a sobě rozmnoží. V to dříve věřívali na Valašsku. Kdo má ale v domě lipovou halouzku, nad tím naopak čarodějnice nemají zlé moci.

Ve Frenštátě zase věřili: kdo střelí do máselnice z pušky, zabije toho, kdo mu škodí. Kdo se chce čarodějnici pomstít, aby se jako sud nadula, ten ať vlije do šlehané smetany za tři halíře rozpuštěných kvasnic. Pak toto má přelít do nového pytlíku z režného plátna a zastrčit do sopouchu od kamen a z obou stran dobře zamazat.

Žádné ženě však nic z domu nesmí půjčit! Když čarodějnice prosí o slitování a slíbí, že již více škodit nebude, je možno nafouklý pytlík s kvasnicemi holí vystrčit a vhodit do vody. Jen se ho nesmíte dotknout holou rukou!

Když si nevíte rady, pomůže vám „bohyňař“ či „bohyně“

Slezský muž, který se chce pomstít svému protivníkovi, nechť mu pohrozí, že „pujdě do bohyňařa a da ho połamať.“

„Božci, bohyně, pomahači“ byli příslušníci zvláštního stavu lidových lékařů. Dobře se vyznali v léčení různých chorob, věštili a zaklínali, ničili též škodlivou moc čarodějnic nebo odváděli kroupy z polí na lesy.

Pokud vám zloději o letošních svátcích něco ukradli, „božec“ nebo „bohyně“ okradenému ukáže tohoto zloděje v zrcadle. Zloděj pak ze strachu, že ho odhalíte, ukradenou věc dozajista vrátí. Na Valachách prý kdysi na jednu faru přišel okradený Valach se slovy: „Velebný pane, slúžijú mi mšu svatú, ale čérnú, dám ím pěťák. Kdo mi ty voly ukradl, ať skape!“

Též zaříkáním po slunce západu můžete zloděje zamrazit, že se už z místa více nepohne. To zaříkání končí: „...po třetí zavazuji vás, zlodějové zlodějští, skrze přehrozné slovo Krista Ježíše „Cetra Comatra“, … ať jste svázáni, abyste stáli jak pařezové a hleděli jak kozlové s vytaženýma rukama, s křivým bokem. Tváře vaše ať jsou jak uhel černy... K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch svatý, vše jeden Hospodin na věky věků kralující. Amen.“

Škoda peněz doktorům, uzdravte se sami

Po silvestrovských hodech a posilvestrovských radovánkách vám neuškodí hrst starých lidových receptů, jak si pomoci od různých neduhů, které jste si sami způsobili.

„Hromový kámen“ v zemi zaražený nalezený dobře poslouží z potírání namožené kosti naražené při lyžování nebo končetiny ztuhlé od vysedávání. Hojí též všechny boláky. Oko od ustavičného hledění na televizi zanícené má se protírati novým bílým plátenkem.

Dostane-li někdo zimnici z přemíry vypité lihoviny, jedině vypitím většího množství „špiritusu“ se jí zbaví. Kdo ve svátky onemocněl, tomu se má dopřát „bílého“ kupovaného chleba. Nechce-li nemocný ani tento bílý chleba jíst, nemoc je jistě těžká a nebezpečná a je lépe zavolat kněze.

Pokud se vaše dítě polekalo něčeho hrozivého, tu dostalo zlou dětskou nemoc, zvanou „vřid, vřed, břed.“ Malému dítěti stačí třikrát dokola obejít postel se dvěmi modlitebními knížkami a potřikrát jimi bouchnout nad jeho hlavou.

Většímu dítěti pomůže toto: z devíti prahů je potřeba naškrábat třísky, k tomu přidat vosí hnízdo, cibuli, křen a česnek, též vlasy a touto směsí, když se zapálí, se dítě nakuřuje. Jedna stařenka vyprávěla: „Dyž joch mělo vřid, stryčil mě tatinek do putynky se zimnu vodu, řnul mě po pysku a hned sem se vzpamatovalo.“

Nejhorší je „paskudný koltún“

„Koltún paskudný“ je zlou a úpornou nemocí, která vás postihla z přemíry dobrot, když již nevíte, co byste ještě ochutnali. Ve Slezsku věřívali, že neléčen dokonce trhá kosti a střeva. „Koltún“ se proto musí obložit koudelí a posypat cukrem. U dítěte se léčí oblíznutím prstu ponořeného do medu.

Ve Frýdku jej můžete přenést ustřižením vlasů do malého složeného papírového čtverečku, kam přidáte menší peníz. Ten pověste na strom u „zdrave svate vody“ v Hájku. Dříve tam prý „koltúnů“ byly plné stromy.

Co udělat, když vás po Silvestru rozbolí břicho

Když vás rozbolelo břicho, vezměte skrojek žitného chleba, nastrkejte do něj několik sirek a zapalte je. Skrojek položte na holé břicho a hned jej překlopte hrnkem. Bolesti vbrzku pominou. Ve Vyšních Lhotách radili pít hovězí žluč s kořalkou, v Raškovicích zase dávali pít mléko s pepřem. Nejúčinnější recept měli v Šenově – tam doporučovali vypít trošku lihové politury na nábytek.

Nejlevněji vyšla „oškvara“ – uhlík ze spáleného dřeva. Tu bylo potřeba dobře rozkousat a poté spolknout. Bolení v krku vám účinně vyžene recept z Morávky - uvařené podmáslí s čemeřicí nebo sádlo z tučné slepice s cukrem. Když to nepomohlo, doporučovali vypít štamprli terpentýnu nebo petroleje s cukrem.

Proti zácpě uměl dobře poradit bylinkář Bezruč z Panských Nových Dvorů: deset lístků z mateřídoušky, jeden dekagram rebarbory, jeden a půl žejdlíku vody svařit a vše přelít. V získaném odvaru povařit hrst suchých slivek, scedit a za hodinu podat nemocnému.

Kdo tančí v době adventu, nebude mít slivovici

Kdo z vás si chce pojistit stálé zdraví, hojnost všeho či bohatého ženicha nebo nevěstu, ten udělá nejlépe, když o silvestrovské půlnoci před rozbřeskem zaběhne k nejbližšímu potoku a nahý vskočí do vody. Prý nejvíce pomáhá, když se vykoupete na soutoku dvou potůčků. Ale hoši a muži, dívky i ženy zvlášť, ne dohromady!

A ještě jeden recept pro děvčata. Na sv. Tři krále, tedy 6. ledna, má každá slezská děvucha večeřet „bělky“, tedy housky s mlékem, aby si uchovala bílou pleť. Dříve totiž platilo, že dívka z lepší rodiny nesměla být opálená jako služebná děvečka.

Kdo tančil v době adventu, tomu opadají všechny švestky a nebude mít z čeho pálit slivovici. Až do Tří králů se také nemá prát prádlo na potoce, kam hlas dřevěného pístu, kterým se prádlo pere, doletí, tam nebude žádné ovoce. Neplatí to samozřejmě o praní v automatické pračce.

Která dívka si zase nechá na Nový rok propíchnout uši kvůli novým náušnicím, běda! Uši jí začnou hnisat, až jí docela upadnou. Kdo šije na Hromnice, tedy 2. února, toho zase zabije „hrom“.