Divadlo Antonína Dvořáka uvede obnovenou premiéru Smetanovy opery Tajemství

Zkouší ji po šesti letech stejný tým režiséra Tomáše Studeného a dirigenta Jakuba Kleckera především pro uvedení v rámci Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024: Národní divadlo moravskoslezské nabídne divákům ve dvou časových blocích v březnu a květnu všech osm dokončených Smetanových oper k jeho výročím. Jako jediné divadlo na světě ve vlastním nastudování.

Premiéra Tajemství byla v Praze v roce 1878 a odborníci je považují za Smetanovu nejlepší operní kompozici. Přitom ji skladatel psal už v době, kdy gradovala jeho nemoc a postupně úplně ohluchl. Hlavní hudební motiv opery je shodný s motivem v symfonické básni Z českých luhů a hájů z cyklu Má vlast. Libreto napsala Eliška Krásnohorská a i pro ni to bylo období, kdy tvořila svá nejlepší díla. Tajemství je opera o vztazích. Ústřední dvojicí jsou Kalina a Róza, jejichž láska byla před 20 lety přetržena, a nyní se jejich vztah s komplikacemi urovnává, na povrch ale vycházejí staré křivdy, animozity a emoce, což stupňuje i konflikt mezi celými rodinami.

Dirigent Jakub Klecker i režisér Tomáš Studený se netají obdivem ke Smetanově hudbě. Oba mají na kontě vícero inscenací Smetanových oper v různých divadlech. Tomáš Studený o Tajemství říká, že největším tajemstvím této opery je pro něj její komika a Smetanovy pochyby, zda je hudba dosti komická, zda bude vytvořená situace na diváky komicky působit. „Smetana jako by se musel nutit do určité formy, protože dobový vkus i vlastní přesvědčení mu diktovaly napsat něco komického, národního, avšak jeho tvůrčí duch se tomuto zaškatulkování podvědomě vzpíral. Vždyť síla jeho hudby je právě v jejím nezdolném temperamentu, citovosti, a především ve svrchované muzikalitě, s níž je komponována. Dá se říct, že žádná ze Smetanových komických oper vlastně není typicky buffózní záležitostí, přivádějící na jeviště komické figurky a bláznivé situační eskapády, jaké známe například z italských komických oper. Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství i romanticko-komická Čertova stěna jsou naopak vesměs závažnější, než by od komických zpěvoher člověk očekával. Zřejmě to lze přičíst Smetanou naturelu, jenž se dokáže s obdivuhodným pochopením vcítit do každé postavy a svou hudbou prožívat její stesky i radosti, konflikty i vášně,“ napsal do programu k ostravské inscenaci Tomáš Studený.

Pochybnosti o komičnosti měla při psaní libreta i Eliška Krásnohorská – ona i Smetana se shodli, že inklinují spíše k vážnějšímu pojetí veselohry. „Musíme tedy v tomto případě pojem komická opera chápat poněkud šířeji. Hlavním rysem je, že nekončí tragicky. Tajemství je opera, kde vystupují do popředí především různými okolnostmi komplikované vztahy, ať už milostné, nebo rodinné. Konkrétně jde hlavně o násilně přetrženou lásku Kaliny a Rózy, která se po dvaceti letech ukazuje stále živá, avšak na povrch se s ní derou také staré bolesti a křivdy. Všimněme si, jak toto téma pozdní lásky jako leitmotiv zaznívá i v dalších Smetanových operách. Do výběru operních námětů se tak zřejmě promítaly i Smetanovy vlastní vztahové peripetie. V Tajemství osobní konflikt dokonce přerůstá v nevraživost celých rodin a jejich příznivců a málem rozbije i začínající vztah mladého páru Blaženky (neteře Rózy) a Víta (syna Kaliny z prvního manželství). Až sestup do temnoty podzemí, jenž plní katarzní roli jak v rovině symbolické, tak do jisté míry i prostřednictvím skutečné hrozby, přiměje Kalinu prohlédnout,“ přibližuje Tomáš Studený, který i po šesti letech od první premiéry v Ostravě vnímá téma Tajemství stejně.

Tajemství bylo uvedeno v zahraniční premiéře ve Vídni v roce 1905. V Národním divadle moravskoslezském byla první premiéra opery v roce 1922.