Fotogalerie: Unikátní pohlednice připomínají, jak Vánoce prožívali vojáci na frontě

Je to ostatně vidět i na vánočních malovaných a fotografických pohlednicích, které opuštěné ženy s dětmi posílaly hojně svým mužům na frontu a vojáci zase domů.

Některé tyto obrázky mají ve své sbírce vánočních pohlednic i sběratelé Jiřina a Jaromír Poláškovi z Frýdku-Místku. Jsou mezi nimi i sto let staré zvláštní legionářské vánoční pohledy.

První světová válka totiž vnesla do historie vánočních a novoročních pohlednic nový neobvyklý prvek - obraz Vánoc na frontě v kontrastu s Vánocemi v zázemí.

„Na obrázcích je většinou postava vojáka s vánočními symboly, jako jsou stromek, dárky a anděl. V podtextu válečného dění vystupuje na těchto pohlednicích oboustranná nostalgická touha po domově, rodině a životu v míru,“ vysvětluje Jiřina Polášková.

Upozorňuje, že o naproti tomu v období 2. světové války se na území Protektorátu Čechy a Morava pohlednice s válečnou tematikou neobjevily. „Chyběly zde i pozdravy oslavující úspěchy Velkoněmecké říše. Naopak - náměty na pohlednicích se vyznačují klidem až idyličností, jako by žádná válka ani nebyla,“ podotýká Jiřina Polášková.

Utichla střelba, vojáci vylezli, Němci zdobili stromečky

Ještě k události, kterou se nechalo inspirovat filmové drama Šťastné a veselé. O prvních „válečných“ Vánocích v roce 1914 se v okolí belgického městečka Ypres, v úseku St. Yves-Neuve Chappelle, dlouhém asi čtyři kilometry, zahodili vojáci obou znepřátelených stran zbraně a sešli se k společné oslavě.

Bylo to na místě, kde německá armáda o tři roky později v dubnu 1917 poprvé použila bojový plyn, který po místě dostal jméno yperit.

Tehdy papež Benedikt XV. totiž vyzval bojující strany na západní frontě, aby ve dnech mezi 24. až 26. prosincem uctily Vánoce jako svátky dobré vůle, pokoje, míru, soucitu, naděje, lásky a víry v rodinu.

Večer na Štědrý den roku 1914 opravdu podle řady svědků přestala střelba, vojáci znepřátelených stran na sebe zapískali a ti na druhé straně pískání opětovali. Pak vylezli ze zákopů na obou stranách první vojáci, podali si v zemi nikoho ruce a popřáli si vzájemně veselé Vánoce.

A dohodli se, že na Boží hod nebudou střílet. "Vzápětí Němci ozdobili svůj zákop stromečky, vánočními svíčkami a lucernami. Angličané začali radostně pískat a tleskat. Bylo chladno, ale to nikomu nevadilo,“ líčili tyto mírové vánoce ve světové válce líčili očití svědci.

Legionáři oblékli do ruských krojů malé dětičky

Manželé Poláškovi vlastní ve své sbírce také několik novoročních pohledů legionářských, které si tiskly v legionářských vlacích na ruské frontě a na nichž jsou československé národní motivy lva a českých barev.

Tyto pohlednice byly ve kvalitnějším provedení, většinou na nich byly malby a kresby malých dětí oděných do ruských lidových krojů a radostně mávajících s přáním všeho nejlepšího a také brzkého návratu do vlasti.

„Složitou cestou se pak dostaly do Československa nebo si je někteří legionáři přivezli při dlouhé zpáteční cestě do vlasti,“ popisuje Jaromír Polášek a ukazuje jako kuriozitu vánoční pohlednici, jak rakouští dragouni střílejí na ruský aeroplán.

Poměrně často vojáci využívali vlastní portrétní snímky nebo pohlednice z lokalit, kudy procházeli. Také takové se objevily jako vánoční a novoroční pozdravy.