Kvalita ovzduší v Ostravě byla loni nejlepší za pět let. Pomohlo počasí?

Loni byla v krajské metropoli pouze jediná smogová epizoda, a to v lednu, která trvala 94 hodin, zatímco o rok dříve to bylo celkem 332 hodin a v roce 2017 dokonce 760 hodin.

Z měření odborníků vyplývá, že ve vzduchu bylo loni za rok celkově méně prachu. Průměrná roční koncentrace sledovaných částic PM10 ani na jedné z ostravských měřicích stanic nedosáhla imisního limitu 40 mikrogramů na metr krychlový.

Hodnota imisního limitu pro průměrnou čtyřiadvacetihodinovou koncentraci polétavého prachu v ovzduší je 50 mikrogramů na metr krychlový. Legislativa připouští na dané měřicí stanici maximálně 35 překročení této hodnoty za rok. V Ostravě se tak loni stalo na třech z devíti sledovaných stanic.

Město má soubor opatření, která mají přispět ke zlepšení ovzduší. V krajské metropoli se častěji, než vyžaduje zákon, čistí komunikace, a to včetně těch ve vlastnictví kraje či státu.

Zatímco zákon ukládá čistit cesty dvakrát ročně, v Ostravě je to až šestkrát měsíčně. Loni bylo díky tomu v Ostravě sebráno přes 4400 tun smetků. Město využívá také speciální čisticí vozy.

Pomoci má také ekologizace vozidel města, ekologických je z nich aktuálně 64. Do konce letošního roku by ani dopravní podnik neměl mít v denním provozu žádný autobus na naftový pohon.

Město podporuje rovněž dotace na ekologičtější domovní kotle nebo takzvané zelené projekty, kdy doplňuje a obnovuje zeleň, třeba i v blízkosti rušných komunikací. Mimo to financuje Ostrava například měřicí stanice a speciální vůz pro monitoring stavu ovzduší nebo podporuje ozdravné pobyty dětí.

Podle Krejčí byla loni zlepšená kvalita ovzduší v celém regionu i Česku, ale výrazně se to projevilo zvláště v Ostravě. Lze podle ní tedy předpokládat, že opatření prováděná městem mohou mít na kvalitu ovzduší příznivý vliv.

Zda to tak skutečně je, bude možné říci až při dlouhodobějším pozorování, doplnila.