Kvůli covidu zavřela kadeřnictví. Šla pomáhat do nemocnice a možná tam už zůstane

A déle než měsíc nemohla pracovat. Nyní se však situace zopakovala. Svůj malý salon krásy v pronajatých prostorách musela sedmačtyřicetiletá Lenka Janáková před pár dny kvůli koronavirové pandemii znovu na příkaz vlády zavřít.

Už při první vlně pandemie přemýšlela: vždyť jsem před lety pracovala hodně dlouho ve zdravotnictví, klidně bych se tam nějak mohla vrátit.

Lenka Janáková už týden jako sanitární sestra brigádnice pracuje. A dokonce uvažuje, jestli svou devítiletou profesi kadeřnice nepověsit na hřebík a nevyměnit ji v této všem kadeřnicím nepříznivé době za zdravotnictví. Není to pro ni ostatně neznámé prostředí.

Udělala si kurs ve zdravotnictví, pak rekvalifikaci na kadeřnici

Vlastní malé kadeřnictví si založila Lenka Janáková před oněmi devíti lety. Asi před patnácti lety se však nejprve dostala díky rekvalifikačnímu kursu do Vítkovické nemocnice jako všeobecná sanitářka. Získala toto místo na chirurgickém oddělení.

„Když jsem tam byla při rekvalifikačním kursu na zdravotnici na praxi, tak mi paní staniční sestra řekla, že mi to jde velmi dobře a jestli bych měla zájem na jejich oddělení i pracovat. Zrovna tam bylo i volné místo. Tak jsem hned po tom kursu nastoupila na chirurgické oddělení,“ popisuje Lenka Janáková moment, kdy se stala sanitářkou ve Vítkovické nemocnici a nakonec tam pracovala téměř sedm let.

Při práci sanitářky na chirurgii si však udělala další rekvalifikaci, tentokrát na kadeřnici. A před devíti lety se se svou zdravotnickou praxí rozloučila a stala se kadeřnicí. V jejím malém kadeřnictví se jí celkem dařilo. Jenomže letos na jaře přišel covid.

„Ten první nouzový stav jsem ještě nějak přečkala. Ale když přišel teď druhý, tak jsem si už řekla, že tentokrát už v žádném případě nebudu sedět doma. Protože bych to ani psychicky, ale ani finančně nedala,“ líčí kadeřnice.

Rozeslala maily do nemocnic, od pondělí brigádničí na Fifejdách

Lenka Janáková proto rozeslala maily do všech ostravských nemocnic. „Už ve středu se mi ozvali z fakultky. Ale že pro mě měli jen práci zadarmo. Z Vítkovické nemocnice, kde jsem kdysi pracovala, mi zase řekli, že překážkou v práci na interně nebo covidovém centru je moje astma. A nakonec se mi ve čtvrtek v devět ráno ozvali z Městské nemocnice Ostrava. Jestli bych chtěla jít na endoskopické sály, že tam potřebují pomoc. Mám kurs i pro operační sály, tak jsem na to kývla,“ líčí Lenka Janáková.

„Oprášila jsem si tak svůj sanitářský kurs. Práce v nemocnici mě vždycky bavila, odjakživa jsem tíhla ke zdravotnictví. Ráda se starám o lidi a ráda mezi lidmi pracuji. Když jsem před těmi devíti lety odcházela z chirurgie, opouštěla jsem skvělý kolektiv sester,“ vzpomíná žena, která od pondělí chodí jako brigádnice na ranní směny.

Nepracuje sice na oddělení covid, ale zajišťuje, aby vše na operačním sále bylo vydesinfikováno, aby žádné nebezpečí nákazy při opěracích nehrozilo. „Pořád se tam musejí otírat a desinfikovat veškeré kliky, vypínače, vše, prostě vše, na co lidi sáhnou. Vybavení operačních sálů, sedačky, čekárny. Desinfekce je v této době prostě prvořadá,“ říká Lenka Janáková.

Desinfekci a mnohá opatření zná už jako kadeřnice

Ostatně desinfekci a přísná ochranná opatření zná už od jara i ze své profese kadeřnice. „Po každém a před každým zákazníkem jsme museli vše desinfikovat. Používali jsme štíty a jednorázové roušky na maximálně tři hodiny. Ale protože mám stálou klientelu, ani jedinkrát se mi nestalo, že bych měla u nějaké zákaznice nějaké podezření, že by snad měla covid-19,“ říká kadeřnice.

Líčí, že navíc jakmile se u některé z jejích klientek objevil kašel nebo nachlazení, většinou jí ihned volaly, že ve sjednaný termín nepřijdou. „Větší riziko podstupovaly spíše kolegyně z větších kadeřnictví, které měly hodně klientů takzvaně zvenku, tedy nesjednaných a často neznámých,“ vysvětluje Lenka Janáková.

Přesto pocítila úbytek klientek. „A momentálně jsme na tom s klientelou hodně špatné. Když přišla první vlna, tak jsem myslela, že budu v provozovně snad i spát, jak chtěla každá klientka ještě před zavřením ke kadeřnici. Ale když se při téhle druhé vlně začaly navyšovat ty ohromné počty nakažených, tak lidé začali mít strach. Spousta z nich nám rušila termíny. Byli to většinou starší lidé. Ač mě znají a věří mi, přeci jen si uvědomují, že jsou v rizikové skupině. Nebo měli podezření, že na ně jde nějaká nemoc a raději stornovali termín,“ říká Lenka Janáková.

Malé živnosti zavřeli a pak vidí, jak se lidé v prodejnách na sebe lepí

Protože je i členkou několika profesních skupin a organizací kadeřníků, ví, že kadeřníci v celé republice přišli po první vlně pandemie průměrně o třicet až čtyřicet procent klientely.

Lenka Janáková říká, že nikdy nepochopila, proč vláda kadeřnictví nařídila uzavřít. „Moje kadeřnictví má jen dvě křesla, každé v jiné místnosti. Jsem tam jen s klientkou, zavřeme se. Kolegyně má zase svou místnost, naše prostory jsou důkladně desinfikované. Aby se klientky nepotkávaly, začali jsme dokonce pracovat na ranní a odpolední. A stejně naše kadeřnictví zavřeli. No a pak jdete do obchodu a vidíte, jak se na vás lidi lepí, a kolik se jich do toho obchodu nakumuluje. Tak to je mi hrozně líto,“ říká kadeřnice.

Na druhé straně si myslí, že pro řadu lidí znamená covid-19 opravdu „průšvih“. „Vůbec bych ho nepodceňovala. Tady leží lidi s covidem na áru, na jipce. Je nebezpečný hlavně pro ty, kteří mají nějaká chronická respirační onemocnění. Není to obyčejná chřipka. Pro někoho covid-19 neexistuje, jiné naopak děsí. Já jsem někde ve středu,“ říká Lenka Janáková.

Na personálním už se Lenky ptali, zda nechce do zdravotnictví zpět

V ostravské městské nemocnici Lenka Janáková pracuje jen pár dní, ale už se jí na personálním oddělení ptali, jak to vidí do budoucna a jestli by třeba nechtěla u nové práce v nemocnici zůstat.

„A přiznám se, že nad tím hodně přemýšlím. Nedokážu totiž vůbec odhadnout, kdy tento nepříznivý stav skončí. Neví se, jestli se nouzový stav bude dál prodlužovat. Myslím, že se opatření trochu uvolní někdy v prosinci. Počkám, co bude a uvidím. Možná kadeřnictví otevřu jen na nějakou dobu, odbavím svou klientelu a pak uvidím, co bude dál. Pokud by se to znovu zhoršilo, tak uvažuji i o tom, že bych úplně ukončila živnost a zůstala jen ve zdravotnictví. Protože v této době je jistota důležitá. Uvidím,“ říká kadeřnice Lenka Janáková.

Není to však nějaký její momentální náhlý zvrat myšlení. Když přišlo jarní zavření prodejen a provozoven kvůli nouzovému stavu, začal mít její manžel o její živobytí obavy. Tehdy mu ale několikrát řekla, že kdyby bylo nejhůř, o práci se nebojí. „Že bych se vrátila do zdravotnictví. Vždy se mi po něm trochu stýskalo,“ říká Lenka Janáková.