Někdejší primátor Prahy Zenkl byl, pak nebyl a nyní znovu je čestným občanem Klimkovic
Čestné občanství pro bývalého pražského primátora Petra Zenkla předali Klimkovičtí Pražanům v sobotu 1. října. Poděkovali tak Praze za rozsáhlou pomoc, kterou hlavní město před sedmdesáti lety poskytlo Klimkovicím zničeným během osvobozovacích bojů II. světové války.
Na připomínku akce Budujeme Slezsko, kterou v roce 1946 iniciovali umělci sdružení ve Slezské umělecké frontě v čele s malířkou Helenou Salichovou, uspořádalo vedení Klimkovic setkání s osobnostmi z Prahy.
Pražskou delegaci v Klimkovicích vedl bývalý primátor české metropole Bohuslav Svoboda, setkání se účastnil i hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Společně všichni zasadili u budovy bývalé klimkovické obecní školy lípu kmotrovství, jež bude i příštím generacím připomínat, že byla Praha v poválečném období kmotrovským městem Klimkovic.
„Klimkovice byly po válce nejspíše nejpostiženějším slezským městem,“ informoval Jiří Pillich, kronikář Klimkovic. Z 570 domů bylo čtyřicet totálně rozbombardovaných, dalších padesát jich bylo zničených částečně. Osmdesát rodin zůstalo bez střechy nad hlavou. Z mnoha dětí se stali sirotci, jejich rodiče zemřeli během bombardování, nebo už dříve v koncentračních táborech.
„Klimkovice byly bombardovány od 26. dubna až do 30. dubna, zároveň byly pod těžkou dělostřeleckou palbou. A pak ještě na začátku května prchající Němci ze msty zakládali fosforovými střelami požáry. Jeden zničil i zámek. Protože byl nefunkční vodovod, oheň nebylo čím hasit. Navíc německý starosta ukradl hasičský vůz, aby měl jak prchnout z města,“ líčil pohnuté okamžiky Jiří Pillich.
Pražští zastupitelé v létě roku 1946 vyslyšeli prosbu Klimkovic a souhlasili s návrhem tehdejšího pražského primátora Petra Zenkla, aby si Praha k Masarykovu rodišti Hodonínu přibrala ještě druhé kmotrovské město.
Jen v první vlně mezi sebou Pražané vybrali postupně na obnovu Klimkovic 3,3 milionu korun, do roku 1954 nejspíše až 5 milionů korun, zhruba ve stejné hodnotě poslali materiální pomoc. První dorazila už v prosinci 1946, kdy dva nákladní vozy přivezly zejména oblečení pro děti. Peníze se použily hlavně na vybudování sokolského stadionu, který funguje dodnes, a na přeměnu poničené zámecké zahrady v městský park
„Zastupitelé Prahy se jistě rozhodovali pod vlivem několika okolností. Klimkovice byly po roce 1918 jedním z mála měst, které zůstalo opravdu české a to i přesto, že se v roce 1938 staly součástí Sudet. Praha tedy posuzovala nejen míru poškození města, ale hodnotila i jeho historickou roli a také přihlédla k našemu znaku. Zatímco mnohá slezská města mají ve znaku moravskou orlici, my máme českého lva,“ vypočítával Jiří Pillich okolnosti, které pravděpodobně hrály při rozhodování pražských zastupitelů roli.
„Jsem přesvědčen, že významnou úlohu sehrála také síla osobnosti Petra Zenkla. Rozdíl mezi velkou politikou a komunální politickou je, že komunální politik se stará o lidi. A takový byl Petr Zenkl,“ prohlásil l Bohuslav Svoboda, který za Prahu převzal listinu potvrzující čestné občanství Klimkovic Petru Zenklovi in memoriam.
„Pro mě má dnešní den i silný osobní význam, protože můj strýc, bratr mé maminky, byl stejně jako Petr Zenkl národní socialista. Také musel emigrovat, aby neskončil ve vězení. Měl to štěstí, že se po revoluci ještě stihl vrátit. Jsem moc rád, že jsme měli v Praze tak skvělého primátora, a že nám to Klimkovice připomněly. A je příjemné vidět, že lidé dobré věci nezapomínají. To jsou chvíle, kdy si říkám, že stojí zato dělat dobrou politiku,“ dodal Bohuslav Svoboda.
„Dnešním setkáním jsme si chtěli připomenout dobu, kdy Klimkovice získaly z prostředků občanů Prahy největší pomoc pro města v celém Slezsku. Sluší se u příležitosti sedmdesátého výročí zahájení této pomoci projevit vděčnost a vzkázat dnešním dětem a vnukům tehdejších dárců, že jsme nezapomněli. A také navázat na tehdejší dobré kmotrovské vztahy,“ řekl starosta Klimkovic Zdeněk Husťák.
„Když jsme začali chystat připomínku sedmdesátého výročí zahájení akce Budujeme Slezsko, zjistili jsme, že Klimkovice udělily už roce 1946 Petrovi Zenklovi čestné občanství. Komunisté mu ho pak z politických důvodů sebrali. Proto se naši zastupitelé rozhodli udělit mu ho znova im memoriam,“ doplnil místostarosta Klimkovic Jakub Unucka.
Zastupitelé Klimkovic udělili Petrovi Zenklovi čestné občanství na svém zasedání už v závěru loňského roku. Konstatovali ale, že mu morálně patřilo po celou dobu. Hledali poté někoho z jeho příbuzných, komu by ho předali. Nikoho ani ze vzdálenějšího příbuzenstva se jim ale nepodařilo vypátrat. Petr Zenkl zemřel v USA v roce 1975, takže do Československa se už nestihl vrátit.
„Pracujeme čím dál tím častěji se zařízeními s obrovskou pamětí. Možná proto ji sami ztrácíme. To je důvod, proč jsme uspořádali dnešní akci, protože na některé věci bychom určitě neměli zapomínat,“ doplnil Jakub Unucka.
