​Kraj vyčlenil na boj s kůrovcem dalších 9 milionů na pomoc se zpracováním dřeva

„Moravskoslezský kraj reaguje na kůrovcovou kalamitu zejména zřízením kalamitního štábu. Ten bude znovu zasedat 25. září a výstup z tohoto kalamitního štábu je hlavně ten, že byl vyhlášen dotační titul pro rok 2019 s alokací devět milionů korun, kde si mohli hlavně malí a střední vlastníci zažádat o finance hlavně na úklid klestí, zpracování kůrovcového dřeva, pořízení štěrbinových lapačů a odpadníků,“ uvedla Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí.

„Moravskoslezský kraj vyčlenil ze svého rozpočtu prostředky, aby pomohl vlastníkům lesů hospodařit a chránit lesy, které nemá ve svém majetku stát. O lesní ekosystémy je potřeba stále pečovat a obnovovat je, věřím, že krajské dotace tyto snahy podpoří,“ pokračovala s tím, že kraj 9 miliony podpoří celkem 60 žádostí.

„Krajské peníze pomohou například lesům obcí Velké Heraltice, Vrbno pod Pradědem, Lichnov, Široká Niva, Slatina, Uhlířov nebo města Opava. Příspěvek získalo i Biskupství ostravsko-opavské a řada soukromých vlastníků lesů,“ vyjmenovala Uvírová příklady přidělených dotací.

Pokud jde o kůrovcovou kalamitu v Moravskoslezském kraji, tak kulminovala v roce 2018. Tehdy bylo vytěženo zhruba 2,3 miliony kubíků dříví.

„V letošním roce máme informace, že je pokles v těžbě kůrovcového dříví, protože i díky klimatickým podmínkám, kdy není takové sucho, jsou větší srážky. Kůrovci se vyrojili prozatím dvakrát a doufáme, že i naposledy,“ řekla Uvírová.

Dřevo, které bylo napadeno kůrovcem, je z větší části vytěženo. „Všichni víme, že Moravskoslezský kraj je nejvíce zalesněný ze všech krajů v republice. Lesy pokrývají asi 39 procent území kraje. Naštěstí máme lesů ještě stále poměrně hodně, ale snažíme se dělat všechno pro to, aby nám je kůrovec nezničil,“ podotkla náměstkyně.

Největší škody v kraji napáchal kůrovec v Jeseníkách, kde vlivem masivní těžby trpěly i silnice II. a III. tříd, po kterých jezdila těžká nákladní auta s vytěženým dřevem. Nejvíce se takto zničily cesty v okrese Bruntál. Cesty kvůli kůrovci trpí i v Beskydech, hlavně na Jablunkovsku.

Největší rozvoj kalamity nastal po roce 2015, kdy území kraje zasáhlo dlouhodobé extrémní sucho. Je to problém nejen Moravskoslezského kraje, ale také sousedících částí krajů Olomouckého a Zlínského. Na území Moravskoslezského kraje je kalamitou nejvíce postižena oblast Beskyd a Nízkého Jeseníku.