Nejnovější zprávy: Panenky, se kterými si hrály naše maminky a babičky. Zámek hostí unikátní výstavu ​Harenda baví degustacemi i českou kuchyní v moderním pojetí

Kultura

OBRAZEM: Zlomový okamžik pro Ostravu. První výstava v bývalých jatkách začala

Začíná nová kapitola Ostravy. Je to zlomový okamžik pro Ostravu. Ostrava se může dostat na kulturní mapu Evropy. Tak takovými „superlativy“ ve středu dopoledne nešetřili například ředitel nové galerie PlATO Marek Pokorný či náměstkyně primátora Ostravy pro investice Zuzana Bajgarová.

Foto: Petr Broulík

To vše u příležitosti otevření vůbec první výstavy v nových reprezentativních industriálních prostorách bývalých ostravských městských jatek, kterým ještě před časem hrozil totální zánik. Po nedávno dokončené rekonstrukci a přístavbě je z nich dnes velkorysý prostor městské galerie PLATO, na který se už jezdí dívat i odborníci ze zahraničí a o jehož povedené rekonstrukci s otočnými stěnami se hodně mluví.

Co je to dobrý život? A jak ho vést?

Jako první se v prostorách nové galerie představila od středečních 18 hodin mezinárodní výstava patnácti výtvarníků. Jejich díla dostala souhrnný název Optimalizované bajky o dobrém životě.

„Dobrý život byl něco jiného koncem 19. století, do kterého spadá zřízení městských jatek. A jinak ho vidíme dnes, kdy na jejich místech vznikla galerie současného umění a jakékoliv zabíjení zvířat ztratilo legitimitu,“ shodují se kurátoři Daniela a Linda Dostálkovy a Marek Pokorný.

Návštěvníci tak mohou v galerii PLATO zkusit přijít na to, jak žít dobrý život. Díla výtvarníků totiž nabízí návštěvníkům prostor k intenzivnímu zážitku a zamyšlení se nad otázkou: Co to vlastně je dobrý život a jak jej máme vést?

Novodobé bajky. Groteskní, empatické, ironické i kritické

Skladba děl patnácti výtvarníků a umělců je pestrá, nejstarší vystavená díla vznikla už ve 30. letech 20. století, nejnovější byla vytvořena přímo pro prostor konvertovaných jatek. Výstava tak chce představit různé přístupy k otázce dobrého života. A to s nadsázkou, groteskně, empaticky, ironicky i kriticky.

„Filtrem pro návštěvníka je žánr bajky. Zdánlivě opomíjený a zanedbávaný. V bajkách obvykle zvířata myslí a jednají jako lidé. Ale zastupují i přírodní živly, jednotlivé části těla a dochází v nich zcela přirozeně k mezidruhové interakci,“ objasňuje Marek Pokorný.

Pro PLATO a Ostravu začíná nová etapa

„Za osm a půl roku, co naše galerie existuje, byla na čtyřech dočasných působištích. Teď jsme získali zázemí na evropské úrovni. Perfektní osvětlení, klimatizace a bezpečnostní podmínky nám umožní dělat výstavy na evropské úrovni,“ řekl ředitel městské galerie PLATO Marek pokorný.

„Ahoj, mám z nové galerie velkou radost, protože první výstava v PLATU je zlomový okamžik pro Ostravu,“ pozdravila dnes dopoledne všechny náměstkyně primátora Ostravy Zuzana Bajgarová.

„Snažíme se řadu let Ostravu posunout a dostat ji na kulturní mapu Evropy. A toto je ta cesta. Pro PLATO a Ostravu dnes začíná nová etapa, protože dnešní výstavou bývalá městská jatka opět po řadě let ožívají a dostávají novou náplň. Toto území stále více ožívá a držím Ostravě palce,“ řekla.

Hydroponická stěna pro bylinky, stromy a zeleň

Zástupci galerie PLATO upozornili na takzvanou hydroponickou stěnu, která je součástí kavárny v nové galerii. V ní už nyní rostou bylinky, které budou lidé provozující bistro v galerii využívat třeba do salátů, ale budou si je moci přijít koupit i návštěvníci nové galerie nebo lidé, kteří tudy budou třeba jen procházet.

„Chceme totiž, aby se některé vnitřní prostory staly místem setkávání lidí, aniž by nutně museli výstavu. Aby tady vznikl prostor pro schůzky a odpočinek obyvatel,“ řekl ředitel Marek Pokorný.

„Hydroponická stěna v PLATU je největší v české republice, šetří vodu a energii a za měsíc vypěstuje na 900 bylin a salátů,“ připomínají lidé z PLATA. Pochlubili se také probíhajícími úpravami venkovních prostor bývalých jatek. Také tam vznikají záhony pro různé rostliny, parková zeleň a úprava, místo pro ovocné stromy.

Nová galerie PLATO se také pochlubila novým nábytkem, který zčásti tvoří historické židle proslulého meziválečného designéra Marcela Breuera. Nový nábytek na míru interiérům vznikl podle návrhu architektky Yvette Vašourkové a jeho hlavním prvkem jsou ohýbané konstrukce.

Fotogalerie

Autor: Petr Broulík