Přišli odjinud a už zůstali: Domovina chrpy je v Asii
Když se řekne invazivní druh, většina z nás má chuť popadnout nějaký vražedný nástroj a vyrazit hubit a plenit. Mezi u nás nepůvodní druhy ale nepatří jen mandelinka bramborová nebo bolševník.
Chrpa polní (Centaurea cyanus) – ano, i tento sympatický modrý kvítek u nás není původní rostlinou.
Jeho první výskyt na našem území se však datuje až do dob pravěku, přesněji mladší doby kamenné, kdy sem byl pravděpodobně dopraven se semeny obilnin. Za jeho pradomovinu se považuje jižní Evropa a jihozápadní Asie.
Odborně se taková rostlina, tedy zavlečená na cizí území před začátkem novověku (což znamená do konce 15. století) označuje jako archeofyt.
Ač bývala chrpa polní v našem zemědělství velmi rozšířenou plevelnou rostlinou, po následném masivním používání herbicidů se na nějaký čas stala téměř vzácným druhem, vyskytujícím se pouze na územích, které se vyhnuly chemickému ošetření.
Tedy je možné, že za pár tisíc let budou naši potomci podobně ochraňovat plzáka španělského před vyhynutím.
V současnosti se chrpa polní opět vrací v hojnějším počtu, milovníci flóry si ji mohou natrhat, nebo lépe jen obdivovat její prostou krásu na okrajích polí, nebo ve svazích podél cest.
