Seriál: Fajront!

​Tento víkend bude patřit centrum Ostravy po dlouhé době horníkům. Město bude totiž od 8. do 10. září hostit 27. setkání hornických měst a obcí.

​V jednym dumku na Zarubku, mjol tam chlopek švarnu robku, a ta robka teho chlopka rada nimjala. Tak tuhle písničku zpopularizoval Jarek Nohavica po celém bývalém Československu. O hornické Ostravě nebo z Ostravy je však spousta dalších písniček.

​Hornictví, horníci a hornický život jsou už dvě stě let námětem pro různé spisovatele, básníky, filmaře, výtvarníky, hudebníky a sochaře, prostě umělce všeho druhu.

​Val, dupej, cype, kaj zje, zaber, gyzde. Bulaty jak chleba kulaty. To je ostravština, jadrná a „kratka“ mluva, která je v mnoha Ostravácích často od mládí zakořeněna.

Haldy jsou zpovědí nejchudších lidí, kteří je slézali jako horolezci hory, jenže ne pro svou zábavu. Nezbohatli, avšak dokud zdraví byli, dokud jim nohy sloužily k těmto cestám za teplem, netrpěli zimou. Šli na haldy, aby vyhnali zimu ze svých malých světniček, kde stejně bývalo místa málo. Málo pro ně, natož aby se tam ještě zdržovala zima.

​Hornické hospody stávaly u každého dolu, v každé kolonii a byly věčně plné. Horníci totiž potřebovali po vyfárání někde spláchnout uhelný prach, někdy si na chvíli i „osladit“ notně těžký život. S útlumem těžby však ty pravé hornické knajpy a nálevny v Ostravě zmizely a dnes prakticky neexistují.

​Hornické hospody, to bývaly na konci 19. století především putyky a nálevny, kde se pila kořalka a pivo ve velkém a kde horníci často navzdory smutným očím svých žen propíjeli své docela tučné výplaty. Někdy však i s nimi.

Hornické kolonie se staly v době největšího růstu průmyslového Ostravska na přelomu 19. s 20. století fenoménem, který nemá srovnání s žádným jiným městem v České republice. Přestože se mnohé baráky v koloniích a někdy celé kolonie zbouraly, lidé na život v nich vzpomínali a vzpomínají.

​Obyvatelé hornických kolonií žili každodenní tvrdou prací, chodili po vyfárání do hospody, hulákali na své děti a zadlužovali se u svých obchodníků a lichvářů. Ale stali se na přelomu 19. a 20. století doslova kořením Ostravska.

​Dělnické kolonie byly fenoménem Ostravy. Bydlela v nich spousta lidí, kteří přišli do Ostravy za dobře placenou, i když často velmi těžkou prací.

​Moravská Ostrava a obce kolem ní, jako Vítkovice, Zábřeh, Polská Ostrava či Mariánské Hory, se měnily před sto padesáti lety v průmyslovou aglomeraci a počet obyvatel v nich neuvěřitelným způsobem přibýval. Jenomže noví obyvatelé často neměli kde bydlet.

​Dnes se v seriálu Fajront podíváme na specifickou součást hornictví na Ostravsku. Na to, jak velký vliv na další rozvoj Ostravska měli lidé přicházející z Haliče.

​Dnes si v seriálu Fajront připomeneme jednu z největších důlních katastrof v historii českého hornictví po druhé světové válce. Stala se začátkem prázdnin v létě roku 1961, konkrétně v pátek 7. července na Dole Dukla v Dolní Suché u Havířova.

Mnoho obyvatel Ostravy rozrušila v květnu roku 1999 zpráva o výbuchu, který v Heřmanicích na Liščině zničil finský domek a těžce zranil jeho obyvatelku.

Tragická neštěstí, při nichž zahynula ve slojích v ostravsko-karvinských dolů buď na popáleniny, nebo na otravu oxidem uhelnatým, spousta horníků, k historii hornictví bohužel patří.

Unikátní seriál Magazínu PATRIOT přináší hned několik pohledů na hrdou hornickou minulost Ostravska.